Vladimír Mináč
Nikdy nejsi sama

1962 | Nakladatelství Československý spisovatel

Hlavní hrdinka Marína, které v dětství zemřela matka, prožívá první lásku a získává své první sexuální zkušenosti s medikem na prázdninové studentské brigádě na stavbě přehrady na Váhu. Když jsou odhaleni, její milý zbaběle uteče, aby nebyla ohrožena jeho svazácká funkce a studium, zatímco Marína je za porušení sociali…stické morálky a kvůli svému buržoaznímu původu vyloučena ze školy. Záhy její otec umírá a Marína získává práci jen díky přímluvě švagra. Ač je Marína velmi atraktivní, bojí se znovu zamilovat. Po několika letech na služební cestě se svým šéfem - náměstkem sedí v baru a náhodně znovu potkává svou první lásku. Z pomsty se se šéfem vyspí, za což dostává nabídku spolupracovat na zprostředkování odměn za podnikové zlepšovací návrhy. Protože považuje takový způsob výdělku za nečestný, odmítne a navíc jde za ředitelem a náměstka udá. Velmi se diví, že ředitel náměstka kryje a Marínu vyhodí z práce. Cítí se zoufale sama a sestra znovu uprosí svého muže, aby Maríně pomohl. Navštíví stranického tajemníka, který ji vyslechne, uklidní a zjedná v podniku nápravu.
Marína potkává mladého kanoistu Žoržíka, fandí mu při závodech a nakonec se do sebe zamilují. Žoržík po dostudování na stavebního inženýra opouští město a odchází na stavbu velké továrny na Slovensku, kam za ním přijíždí i Marína. Žoržík odevzdává veškeré své síly a čas stavbě, protože se chce proslavit jako hrdina socialistické práce, zapadá do kolektivu stavebních dělníků a nechává Marínu často samotnou. Část rozestavěné stavby spadne a Žoržíkovi hrozí obvinění ze sabotáže, protože v době zřícení stavby byl tak nevyspalý, že usnul na chvíli ve stavební buňce. Zachrání ho starší přítel, který vypoví, že příčinou zřícení stavby byl nekvalitní cement. Žoržík podezírá Marínu z nevěry a odstěhuje se ze společného bytu do stavební buňky. Při závěrečné oslavě dokončení stavby se Žoržík zhroutí vyčerpáním, Marína se ho ujme a znovu se sblíží. Hlavní hrdinka Marína, které v dětství zemřela matka, prožívá první lásku a získává své první sexuální zkušenosti s medikem na prázdninové studentské brigádě na stavbě přehrady na Váhu. Když jsou odha…leni, její milý zbaběle uteče, aby nebyla ohrožena jeho svazácká funkce a studium, zatímco Marína je za porušení socialistické morálky a kvůli svému buržoaznímu původu vyloučena ze školy. Záhy její otec umírá a Marína získává práci jen díky přímluvě švagra. Ač je Marína velmi atraktivní, bojí se znovu zamilovat. Po několika letech na služební cestě se svým šéfem - náměstkem sedí v baru a náhodně znovu potkává svou první lásku. Z pomsty se se šéfem vyspí, za což dostává nabídku spolupracovat na zprostředkování odměn za podnikové zlepšovací návrhy. Protože považuje takový způsob výdělku za nečestný, odmítne a navíc jde za ředitelem a náměstka udá. Velmi se diví, že ředitel náměstka kryje a Marínu vyhodí z práce. Cítí se zoufale sama a sestra znovu uprosí svého muže, aby Maríně pomohl. Navštíví stranického tajemníka, který ji vyslechne, uklidní a zjedná v podniku nápravu.
Marína potkává mladého kanoistu Žoržíka, fandí mu při závodech a nakonec se do sebe zamilují. Žoržík po dostudování na stavebního inženýra opouští město a odchází na stavbu velké továrny na Slovensku, kam za ním přijíždí i Marína. Žoržík odevzdává veškeré své síly a čas stavbě, protože se chce proslavit jako hrdina socialistické práce, zapadá do kolektivu stavebních dělníků a nechává Marínu často samotnou. Část rozestavěné stavby spadne a Žoržíkovi hrozí obvinění ze sabotáže, protože v době zřícení stavby byl tak nevyspalý, že usnul na chvíli ve stavební buňce. Zachrání ho starší přítel, který vypoví, že příčinou zřícení stavby byl nekvalitní cement. Žoržík podezírá Marínu z nevěry a odstěhuje se ze společného bytu do stavební buňky. Při závěrečné oslavě dokončení stavby se Žoržík zhroutí vyčerpáním, Marína se ho ujme a znovu se sblíží.

Vyberte kus s kódem LETO26: 29 Kč

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 13. 7. 2026

Další varianty

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 13. 7. 2026	~~59 Kč~~ LETO26: 29 Kč
Stav Dobrý potrhaná obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 13. 7. 2026
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 13. 7. 2026	~~59 Kč~~

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	278
Jazyk:	česky
Překladatel:	Gustav Hajčík, Zdeněk Koňák
Edice:	25. svazek ed. 25. svazek ed. Život kolem nás
Vydání:	Vydání 2., české 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 9. 2023 9:34
Číslo položky:	636719

O autorovi

Vladimír Mináč

Vladimír Mináč byl slovenský spisovatel-prozaik, esejista, filmový scenárista, publicista, kulturní organizátor a politik Komunistické strany Slovenska. Působil jako poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR, za normalizace předseda Matice slovenské, poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění a Slovenské národní rady. Ve Federálním shromáždění zasedal znovu po sametové revoluci v letech 1990-1992 za slovenské komunisty . Vzdělání získal na gymnáziu v Rimavské Sobotě a v Tisovci, kde také nakonec maturoval. Na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě studoval slovenštinu a němčinu. Zúčastnil se aktivně Slovenského národního povstání, koncem roku 1944 byl zatčen a odvlečen do koncentračního tábora v Mauthausenu a později do Dachau. Po válce byl redaktorem armádního časopisu Bojovník . V roce 1949 se stal tajemníkem slovenské sekce Svazu československých spisovatelů a zároveň byl redaktorem deníku Kultúrny život. V roce 1951 se stal vedoucím scenáristického oddělení Československého státního filmu, později šéfredaktorem časopisu Kultúrny život a od roku 1955 šéfredaktorem Slovenských pohľadov. V letech 1956–1974 se profesionálně věnoval literární tvorbě. Ve volbách roku 1964 byl zvolen za KSS do Národního shromáždění ČSSR za Západoslovenský kraj. V Národním shromáždění zasedal až do konce volebního období parlamentu v roce 1968. V 60. letech se zapojoval do četných dobových diskuzí o postavení Slováků a Slovenska. V roce 1965 například vystupoval v polemice o dědictví slovenského povstání v letech 1848–1849, které Karel Marx a ortodoxní marxistická historiografie hodnotila jako reakční, provídeňské a sabotující liberální maďarskou revoluci. Mináč tento výklad odmítl a postoj maďarských revolucionářů označil za šovinistický. V červnu 1967 se zúčastnil 4. sjezdu Svazu československých spisovatelů, na kterém p...

Více od autora