Marie Majerová
Nespokojený králíček

1954 | Státní nakladatelství dětské knihy

Známá pohádka národní umělkyně Marie Majerové vypráví o tom, jak dva malí sourozenci, Borek a Petruška chytili v zahradě malého divokého králíčka, jak jej všemožně obveselovali a přece nedokázali rozveselit a jak se nakonec králíčkovi podařilo dostat se na svobodu. Roztomilé, prosté vyprávění, doprovázené akvarelovými …obrázky, je místy zpestřeno jednoduchými zvučnými veršíky. Známá pohádka národní umělkyně Marie Majerové vypráví o tom, jak dva malí sourozenci, Borek a Petruška chytili v zahradě malého divokého králíčka, jak jej všemožně obveselovali a přece nedokázali rozv…eselit a jak se nakonec králíčkovi podařilo dostat se na svobodu. Roztomilé, prosté vyprávění, doprovázené akvarelovými obrázky, je místy zpestřeno jednoduchými zvučnými veršíky.

Stav

Mírně opotřebená

vazba u předsádky prasklá

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, vazba u předsádky prasklá
Vazba:	pevná
Počet stran:	56, [3] s., [9] barev. obr. příl
Jazyk:	česky
Edice:	Knižnice pro národní školy
Vydání:	4. vyd., (v SNDK 1. vyd.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 7. 2025 12:39
Číslo položky:	1293781

O autorovi

Marie Majerová

Marie Majerová, vlastním jménem Marie Bartošová, byla česká prozaička, komunistická novinářka, překladatelka a národní umělkyně . Její rodiče byli František Bartoš, řezník v Úvalech a Barbora Bartošová-Jarošová. Narodila se v domě čp. 18 . Měla mladšího bratra Josefa, který však zemřel v sedmi měsících na zápal plic. Otec se oběsil v lese roku 1886, když byly Marii čtyři roky. Po jeho smrti se matka s dcerou přestěhovala do Prahy, kde našla pomocí svého švagra práci jako šička potahů na čalouněný nábytek. V roce 1890 se provdala za vysloužilého poddůstojníka Aloise Majera, jeho příjmení Marie převzala zpočátku jako pseudonym a od roku 1921 je používala jako oficiální občanské příjmení. Matka si zařídila malý uzenářský krámek. V roce 1894 otčím získal práci v kladenských ocelárnách a rodina se přestěhovala do nedalekého Újezda, později se usadili v Kročehlavech. Narodily se jim další dvě dcery. Otčím střídal zaměstnání, byl odborovým funkcionářem a Marii přivedl mezi socialistickou mládež. Mládí prožila na Kladně v domě čp. 207 , kde také absolvovala měšťanku. Marie chtěla být učitelkou a matka ji v roce 1896 zapsala do německé klášterní školy v Horažďovicích, aby se zdokonalila v němčině. Nedostatek peněz jí zabránil pokračovat ve studiu a v roce 1898 musela jít sloužit k bohatým příbuzným do Budapešti. Po roce služby se vrátila k rodičům a krátkou dobu působila jako písařka v Praze. Zapojila se aktivně do dělnických akcí a schůzí, byla členkou divadelního ochotnického souboru, navštěvovala Dělnickou akademii a večerní obchodní školu. Byla pracovitá a ambiciózní, hodně četla. Od roku 1899 bydlela v Praze, kde se stýkala s mladými pokrokovými intelektuály z okruhu kolem S. K. Neumanna. Na stránkách sociálnědemokratického tisku jí začaly vycházet první povídky. Měla milostný poměr s básníkem Franti...

Více od autora