Václav Řezáč
Nástup

1959 | Nakladatelství Československý spisovatel

Román, jímž autor zahájil svou tvorbu v osvobozené vlasti , je velkým úspěchem spisovatele na cestě k socialistickému realismu a prvním odvážným pokusem o zpodobení naší současnosti. Děj se odehrává v severovýchodním pohraničním městečku Potočné od května do podzimu r. 1945. Nové osídlence, kteří přicházejí do kraje, č…ekají těžké úkoly: potřít poslední zbytky nacistů, provést odsun Němců a odhalit dobrodruhy a zlatokopy, kteří přišli do pohraničí za kořistí. S pomocí Rudé armády a za vedení komunistů podaří se tyto úkoly zvládnout. V čele bojových akcí stojí stranický pracovník Bagár, "jedna z nejvýraznějších, nejčistších postav komunisty v české literatuře". Účinným pomocníkem českých budovatelů nového života v pohraničí je i německý antifašista Palme. Na řadě dalších kladných postav románu ukázal spisovatel, že mezi osídlenci převládali poctiví lidé, které přivedla do pohraničí touha prospět vlasti užitečnou prací. Román, jímž autor zahájil svou tvorbu v osvobozené vlasti , je velkým úspěchem spisovatele na cestě k socialistickému realismu a prvním odvážným pokusem o zpodobení naší současnosti. Děj se odehrává v… severovýchodním pohraničním městečku Potočné od května do podzimu r. 1945. Nové osídlence, kteří přicházejí do kraje, čekají těžké úkoly: potřít poslední zbytky nacistů, provést odsun Němců a odhalit dobrodruhy a zlatokopy, kteří přišli do pohraničí za kořistí. S pomocí Rudé armády a za vedení komunistů podaří se tyto úkoly zvládnout. V čele bojových akcí stojí stranický pracovník Bagár, "jedna z nejvýraznějších, nejčistších postav komunisty v české literatuře". Účinným pomocníkem českých budovatelů nového života v pohraničí je i německý antifašista Palme. Na řadě dalších kladných postav románu ukázal spisovatel, že mezi osídlenci převládali poctiví lidé, které přivedla do pohraničí touha prospět vlasti užitečnou prací.

Stav

Dobrý

opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	376, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	93. svazek ed. 93. svazek ed. Žatva
Vydání:	11. vyd., v Čs. spis. 10. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 10. 2024 13:14
Číslo položky:	1037387

O autorovi

Václav Řezáč

Václav Řezáč, vlastním jménem Václav Voňavka , byl český spisovatel. Václav Řezáč, původním jménem Václav Voňavka se narodil v rodině drožkáře Josefa Voňavky a matky Marie, rozené Martínkové, později znovu provdané Hagelbauerové . Starší bratr Josef se narodil roku 1886. Vyrůstal ve staroměstské části Na Františku, otec mu zemřel, když mu byly tři roky. Matka pracovala jako pradlena a později domovnice. Znovu se provdala za strojníka Josefa Hagelbauera ; rodina se přestěhovala na Nové Město. Vztah Václava Řezáče s otcem byl nedobrý, nenávistný a promítl se i do jeho pozdější tvorby . Za první světové války byl nevlastní otec na frontě a rodina žila jen z příjmů matky - pradleny a domovnice. Václav Řezáč maturoval v roce 1919 na reálce v Ječné ulici, poté absolvoval abiturientský kurs a v letech 1920-1940 pracoval na Státním úřadu statistickém. V roce 1920 se tehdejší Václav Voňavka seznámil s Emou Řezáčovou , která tehdy pracovala jako redaktorka v nakladatelství Karel Šolc. V roce 1923 se s ní oženil a převzal její příjmení. V manželství se narodili synové Ivan a Tomáš . V letech 1924-1926 žili manželé Řezáčovi v Řevnicích, předtím i potom v Praze. V roce 1932 se přestěhovali do své nové funkcionalistické vily v komplexu Na Babě. Od dvacátých let přispíval Václav Řezáč z existenčních důvodů do českých periodik jako Lumír či Světozor. Ve třicátých letech 20. století se stal úspěšným spisovatelem, jeho Kluci, hurá za ním vycházely v roce 1933 na pokračování v příloze nedělních Lidových novin. Kritika jeho knihy přijímala příznivě. V období Protektorátu vydal svá vrcholná díla. Když v roce 1942 vyšla publikace Almanach české knihy, Lidové noviny jmenovaly Václava Řezáče na prvním místě mezi opomenutými členy „první gardy české literatury“. V ...

Více od autora