Josef Věromír Pleva
Náruč maminčina

1943 | Nakladatelství Brněnská tiskárna

Návrat do krajiny dětství. Autorovy vzpomínky na to, jak malý chlapec poznává malý svět - světnici a rodinu - a velký svět - vše, co se děje venku. Hlavní průvodkyní na cestě poznávání je mu maminka. Návrat do krajiny dětství. Autorovy vzpomínky na to, jak malý chlapec poznává malý svět - světnici a rodinu - a velký svět - vše, co se děje venku. Hlavní průvodkyní na cestě poznávání je mu maminka.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	volná brož
Počet stran:	61, [I]
Jazyk:	česky
Edice:	Chudým dětem
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	21. 6. 2022 10:6
Číslo položky:	352641

O autorovi

Josef Věromír Pleva

Josef Věromír Pleva byl český spisovatel pro děti a mládež. Patrně jeho nejznámějším dílem je román Malý Bobeš. Josef Věromír Pleva se narodil jako nejstarší z osmi děti 12. srpna 1899 v Moravské Svratce rodičům Josefu Plevovi a Antonii, rozené Zástěrové. Otec, který pocházel ze Skrýšova, pracoval jako úpravčí trati na stavbě železnice ze Žďáru do Havlíčkova Brodu. Pak se stal vechtrem, takže se rodina s osmi dětmi často stěhovala. Josef se nejprve vyučil ve Svratce knihařem a v roce 1915 se stal tovaryšem. Za války práce v oboru nebyla, proto pracoval jako posunovač na dráze. V roce 1917 byl jako osmnáctiletý odveden a poslán do Korutanských Alp na italskou frontu, odkud dezertoval, ale byl chycen a po vězení eskortován zpět. Po první světové válce dělal knihaře v Novém Městě na Moravě i jinde a během roku složil všechny zkoušky, takže se mohl vydat do Čáslavi, kde v roce 1924 vystudoval učitelský ústav. Jako mladý učitel často střídal malé školy po celé Vysočině , což mu umožnilo důkladné poznání venkovského života. Pracoval také jako knihvazač v Moravských Budějovicích. Jeho levicová orientace ho přivedla v roce 1927 do řad komunistů a téhož roku založil skupinu dělnických autorů Slavděl , která byla polemicky zaměřená proti intelektuálně náročné tvorbě skupiny Devětsilu, ale v roce 1930 bez výsledku zanikla. Od téhož roku byl předsedou akademického spolku Horák v Novém Městě. Od roku 1931 už bydlel v podnájmu v Brně–Masarykově čtvrti, kde v letech 1939 – 1941 učil na obecné škole smíšené. Jeho učitelství skončilo s těžkou vadou sluchu. Již předtím v letech 1937–1939 pracoval v brněnském rozhlase, kam se po válce vrátil jako ředitel zdejší stanice Československého rozhlasu . Potom působil v celostátním vysílání pro děti a mládež. Pracoval v Syndikátu spisovatelů, v Československém rozhlasov...

Více od autora