Vítězslav Hálek
Na statku a v chaloupce

1961 | Státní nakladatelství dětské knihy

Na břehu Vltavy žil v chalupě otec se synem Jírou. Jednoho dne byl otec při pytláctví zastřelen a Jíra zůstal v chaloupce sám. Dostal se na statek k Lískovi, kde pracoval jako pasák. Jíra byl velmi šikovný a Líska nikdy nelitoval toho, že Jíru přijal. Po smrti Lískovy první ženy, si přivedl na statek novou ženu, ta vša…k byla velmi tvrdá, zlá a lakotná. Jíru neměla ráda a hospodářově dceři Lence nepřála žádné radosti, dokonce se bála její krásy. Bohužel však měla na hospodáře velký vliv a když se jim narodil chlapeček, jakoby hospodář zapomněl, že má ještě dceru Lenku. Lenka nacházela pochopení u Jíry a přátelili se spolu. Jednoho dne Jíra zavítal do své chaloupky a našel tam staré zápisy, z nichž se dozvěděl, že jeho předkové kdysi dávno žili na Lískově statku, ale byli donuceni ho opustit. Dokonce jim patřili i lesy, v kterých otec pytlačil. Když se toto mladá hospodářka dověděla, vyhnala Jíru ze statku. Jíra spolu s Lenkou se vrátili do chaloupky. Když si hospodář Líska uvědomil, že na svou dceru úplně zapomněl a že se k ní macecha chovala tak špatně, onemocněl z toho. Selka ze strachu o sebe utekla. Lenka se vrátila na statek, aby o svého nemocného otce pečovala. Jíra si vzal Lenku za ženu a žili spolu v chaloupce. Hospodář Jírovi nabídl statek, ale ten s díky odmítl. Selka se ani po roce na statek nevrátila. Ale jednou přeci přišla, když však na statku nikoho nezastihla, potichu se připlížila k chaloupce, kde uviděla šťastného Jíru, Lenku i Lísku s vnoučátkem. Když si jí všimli, začala utíkat až ze svahu spadla do řeky, kde se utopila. Na břehu Vltavy žil v chalupě otec se synem Jírou. Jednoho dne byl otec při pytláctví zastřelen a Jíra zůstal v chaloupce sám. Dostal se na statek k Lískovi, kde pracoval jako pasák. Jíra byl velmi ši…kovný a Líska nikdy nelitoval toho, že Jíru přijal. Po smrti Lískovy první ženy, si přivedl na statek novou ženu, ta však byla velmi tvrdá, zlá a lakotná. Jíru neměla ráda a hospodářově dceři Lence nepřála žádné radosti, dokonce se bála její krásy. Bohužel však měla na hospodáře velký vliv a když se jim narodil chlapeček, jakoby hospodář zapomněl, že má ještě dceru Lenku. Lenka nacházela pochopení u Jíry a přátelili se spolu. Jednoho dne Jíra zavítal do své chaloupky a našel tam staré zápisy, z nichž se dozvěděl, že jeho předkové kdysi dávno žili na Lískově statku, ale byli donuceni ho opustit. Dokonce jim patřili i lesy, v kterých otec pytlačil. Když se toto mladá hospodářka dověděla, vyhnala Jíru ze statku. Jíra spolu s Lenkou se vrátili do chaloupky. Když si hospodář Líska uvědomil, že na svou dceru úplně zapomněl a že se k ní macecha chovala tak špatně, onemocněl z toho. Selka ze strachu o sebe utekla. Lenka se vrátila na statek, aby o svého nemocného otce pečovala. Jíra si vzal Lenku za ženu a žili spolu v chaloupce. Hospodář Jírovi nabídl statek, ale ten s díky odmítl. Selka se ani po roce na statek nevrátila. Ale jednou přeci přišla, když však na statku nikoho nezastihla, potichu se připlížila k chaloupce, kde uviděla šťastného Jíru, Lenku i Lísku s vnoučátkem. Když si jí všimli, začala utíkat až ze svahu spadla do řeky, kde se utopila.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	120 s., obr
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Souček
Edice:	14. svazek ed. 14. svazek ed. Studánka
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 6. 2025 7:33
Číslo položky:	1283558

O autorovi

Vítězslav Hálek

Vítězslav Hálek, zřídka také Viktor, vlastním jménem Vincenc Hálek, v evidenci obyvatelstva Siegfried Halek , byl český básník, prozaik, dramatik, literární kritik a publicista, představitel májovců. Bývá spolu s Janem Nerudou označován za zakladatele moderní české poezie. Narodil se v Dolínku u Odolena Vody v rodině hostinského. Měl se stát knězem, proto začal v Praze studovat kněžský seminář, ale proti přání rodičů roku 1847 přestoupil na Akademické gymnázium, které ukončil roku 1855. Rodiče s jeho přestupem nesouhlasili a odmítli ho dále financovat, živil se tedy psaním básní a udělováním kondic . Poměrně hodně cestoval, navštívil Itálii, Polsko a Balkán, dojmy z těchto cest mu byly inspirací k básním, také je zpracovával ve fejetonech. Pracoval jako redaktor Národních listů, kde měl na starosti divadelní rubriku. Básně vydal ve třech svazcích almanachu Máj, který v letech 1858 - 1863 redigoval. Byl vůdčí osobností časopisu Ruch. Roku 1872 převzal a redigoval spolu s J. Nerudou časopis Lumír. Spolu s ním také redigoval časopis Květy. Hálek byl mnohostranně činný jako novinář, literární a divadelní kritik, fejetonista, básník, povídkář a dramatik i organizátor literárního a kulturního života. Mladé čtenáře si získal sbírkou lyrických básní písňové formy Večerní písně, v nichž opěvoval šťastnou a vyrovnanou lásku jako hodnotu společenskou, vytvářející hlubší lidské vztahy, a zároveň vyslovoval pojetí básníka jako důležitého činitele v národním životě. Z Hálkovy epiky mají význam Pohádky z naší vesnice, soubor balad a romancí, zobrazujících veselé i tragické příběhy ze života venkovského lidu nebo charakterizující svérázné lidové figurky. Významná je Hálkova povídková tvorba, zejména vesnická, zachycující napětí mezi sedlákem a chalupníkem nebo zobrazující překážky, které se staví do cesty lásce mladých lidí a vyplývají z nepochopení rodičů nebo z lpění na majetku. Do protikla...

Více od autora