František Bernard Vaněk
Na srdci

1958 | Krajské nakladatelství

Vesnický román z Českomoravské vysočiny o životě prostých lidí, kterým se narodí první dítě - mrzáček. Děj se odehrává ve čtyřicátých letech minulého století na vesnici, částečně pak v městě Pelhřimově. Autor cituje četné deklamovánky českého buditele F.J. Rubeše a mimořádnou pozornost věnuje lidovým zvykům a obyčejům. Vesnický román z Českomoravské vysočiny o životě prostých lidí, kterým se narodí první dítě - mrzáček. Děj se odehrává ve čtyřicátých letech minulého století na vesnici, částečně pak v městě Pelhřimov…ě. Autor cituje četné deklamovánky českého buditele F.J. Rubeše a mimořádnou pozornost věnuje lidovým zvykům a obyčejům.

Stav

Mírně opotřebená

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	pevná
Počet stran:	255
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Alois Moravec
Vydání:	Vyd. v KNHB 1.
Vydáno v:	Havlíčkův Brod
Vystaveno:	24. 5. 2023 13:1
Číslo položky:	556792

O autorovi

František Bernard Vaněk

František Bernard Vaněk byl český kněz, spisovatel a kulturní organizátor, jehož celoživotní působení je spjato především s městem Pelhřimov a vrchem Křemešník. Od roku 1906 pelhřimovský děkan, později Monsignore a čestný papežský prelát . Vystudoval biskupský seminář v Českých Budějovicích, po vysvěcení na kněze byl kaplanem v obci Pürles , potom působil v Sudoměřicích u Bechyně a v Pelhřimově. Vaněk je znám především jako autor prózy Na krásné samotě , za kterou obdržel cenu České akademie věd a umění. V té době působil jako děkan v Pelhřimově i na blízkém Křemešníku, kde se román především odehrává. V letech 1902–1942 redigoval homiletický časopis Kazatelna, do jehož okruhu přispěvatelů patřil například J. Š. Baar, Xaver Dvořák nebo Václav Bělohlávek. V roce 1922 založil Chrámové družstvo pro republiku Československou, které mělo za cíl pozvednout úroveň výzdoby církevních staveb a církevního umění obecně. Svou esejí Sochař mystik v časopise Nový život poukázal jako jeden z prvních na talent a umělecké kvality Františka Bílka. Jeho neobyčejně pestrá regionální činnost zahrnovala péči o památky i veřejná prostranství, zakládání nejrůznějších organizací a podporu sportu. V první i druhé světové válce byl Vaněk vyšetřován a perzekvován za své vlastenecké postoje. V roce 1914 odmítl zvonit na počest rakousko-uherského dobytí Bělehradu, 28. září 1918 sloužil v pelhřimovském chrámu sv. Bartoloměje svatováclavskou mši za samostatnost československého státu. Ve druhé světové válce otevřeně vystupoval proti nacismu a za svá kázání byl v roce 1942 zatčen gestapem a deportován do koncentračního tábora v Dachau. Tam napsal svou poslední knihu vzpomínek na období svého děkanování v Pelhřimově a Pelhřimovském domečku "Vlaštovky se vracejí". Její poslední kapitoly v Dachau již musel diktovat vězněnému kolegovi. V Dachau 1. dubna 1943 zemřel. Ještě 5. dubna 1943 vydala Národní poli...

Více od autora