František Bernard Vaněk
Na srdci : román z naší krabatiny

1942 | Nakladatelství Č.A.T., Českomoravské akciové tiskařské a vydavatelské podniky

Román ze selského prostředí z okolí Pelhřimova, nazývané lidově Krabatina. Líčí lásku a manželství krasavice Stázinky a selského junáka Václava, kterým se narodí dva synové. ten starší je zdravotně postižený. Autor líčí jeho duševní život a těžké trápení v prostředí, kde je historicky požadováno následnictví prvorozené…ho. V románu je podrobně popisován folklór a zvyky lidu Krabatiny Román ze selského prostředí z okolí Pelhřimova, nazývané lidově Krabatina. Líčí lásku a manželství krasavice Stázinky a selského junáka Václava, kterým se narodí dva synové. ten starší je zdravotně po…stižený. Autor líčí jeho duševní život a těžké trápení v prostředí, kde je historicky požadováno následnictví prvorozeného. V románu je podrobně popisován folklór a zvyky lidu Krabatiny

Stav

Dobrý

zašlá obálka, natrhnutý hřbet

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (2. 6. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka, natrhnutý hřbet
Vazba:	volná brož
Počet stran:	403
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Vladimír Urbánek
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 5. 2026 11:31
Číslo položky:	1753069

O autorovi

František Bernard Vaněk

František Bernard Vaněk byl český kněz, spisovatel a kulturní organizátor, jehož celoživotní působení je spjato především s městem Pelhřimov a vrchem Křemešník. Od roku 1906 pelhřimovský děkan, později Monsignore a čestný papežský prelát . Vystudoval biskupský seminář v Českých Budějovicích, po vysvěcení na kněze byl kaplanem v obci Pürles , potom působil v Sudoměřicích u Bechyně a v Pelhřimově. Vaněk je znám především jako autor prózy Na krásné samotě , za kterou obdržel cenu České akademie věd a umění. V té době působil jako děkan v Pelhřimově i na blízkém Křemešníku, kde se román především odehrává. V letech 1902–1942 redigoval homiletický časopis Kazatelna, do jehož okruhu přispěvatelů patřil například J. Š. Baar, Xaver Dvořák nebo Václav Bělohlávek. V roce 1922 založil Chrámové družstvo pro republiku Československou, které mělo za cíl pozvednout úroveň výzdoby církevních staveb a církevního umění obecně. Svou esejí Sochař mystik v časopise Nový život poukázal jako jeden z prvních na talent a umělecké kvality Františka Bílka. Jeho neobyčejně pestrá regionální činnost zahrnovala péči o památky i veřejná prostranství, zakládání nejrůznějších organizací a podporu sportu. V první i druhé světové válce byl Vaněk vyšetřován a perzekvován za své vlastenecké postoje. V roce 1914 odmítl zvonit na počest rakousko-uherského dobytí Bělehradu, 28. září 1918 sloužil v pelhřimovském chrámu sv. Bartoloměje svatováclavskou mši za samostatnost československého státu. Ve druhé světové válce otevřeně vystupoval proti nacismu a za svá kázání byl v roce 1942 zatčen gestapem a deportován do koncentračního tábora v Dachau. Tam napsal svou poslední knihu vzpomínek na období svého děkanování v Pelhřimově a Pelhřimovském domečku "Vlaštovky se vracejí". Její poslední kapitoly v Dachau již musel diktovat vězněnému kolegovi. V Dachau 1. dubna 1943 zemřel. Ještě 5. dubna 1943 vydala Národní poli...

Více od autora