Vlasta Pittnerová
Na rychtě

1930 | Nakladatelství R. Promberger

Vlasta Pittnerová i v této knížce zavede čtenářky a čtenáře do dávno uplynulých časů. Ale nejde jen o nahlédnutí do venkovského života zmizelých let. Prózy Pittnerové nejsou pouze jakýmsi reportážním vyprávěním a popisem starých dějů a věcí. Stále zaujmou také líčením lidských osudů. Osudů celých rodů, které kdysi hosp…odařily na rychtách, na poměrně bohatých statcích, v krajině Žďárských hor. Milostné okouzlení i ztroskotání, dobré i zlé představuje nám autorka ve svých prózách. A tím je čtenářům blízká. Vlasta Pittnerová i v této knížce zavede čtenářky a čtenáře do dávno uplynulých časů. Ale nejde jen o nahlédnutí do venkovského života zmizelých let. Prózy Pittnerové nejsou pouze jakýmsi reportážním …vyprávěním a popisem starých dějů a věcí. Stále zaujmou také líčením lidských osudů. Osudů celých rodů, které kdysi hospodařily na rychtách, na poměrně bohatých statcích, v krajině Žďárských hor. Milostné okouzlení i ztroskotání, dobré i zlé představuje nám autorka ve svých prózách. A tím je čtenářům blízká.

Stav

Dobrý

zkosený hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zkosený hřbet
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	204, [I]
Jazyk:	česky
Edice:	28. svazek ed. 28. svazek ed. Sebrané spisy Vlasty Pittnerové
Vydáno v:	Olomouc
Vystaveno:	18. 2. 2026 13:52
Číslo položky:	1624234

O autorovi

Vlasta Pittnerová

Vlasta Pittnerová byla spisovatelka, autorka naivně realistických, často mravoučných próz ze života obyvatel Českomoravské vysočiny a zejména Žďárských hor. Narodila se 1. ledna 1858 v Polné jako desáté, již nečekané dítě v rodině knihkupce a starosty města Antonína Pittnera. Prostředí, ve kterém vyrůstala, přálo kulturním a vlasteneckým zájmům. Její otec byl přítelem mj. Karla Havlíčka Borovského či Boženy Němcové, její matka Leopoldina byla dokonce kmotrou dcery Němcové – Theodory . V Polné vychodila triviální čtyřtřídku, poté absolvovala dvouletou dívčí měšťanskou školu v Hradci Králové, kde bydlela u svého bratra a jeho ženy . Studium ji těšilo, velmi ráda četla, v rodné Polné hrála ochotnické divadlo, toužila stát se učitelkou. Z tohoto snu však sešlo, neboť dívce nesloužilo zdraví a rodina se navíc dostala do finančních obtíží. Z tohoto důvodu se Pittnerová nemohla ani provdat podle svého přání – neměla dostatečné věno. 11. září 1883 se na naléhání rodiny, především otce, provdala za panského myslivce Josefa Vejmelku, 39letého vdovce se dvěma dospívajícími dcerami , se kterým odešla do Sazomína u Žďáru. Později se přestěhovali do Polničky. Jejich manželství však nebylo šťastné – Vejmelka se ženil především proto, aby se mu měl kdo starat o domácnost a o děti, pro manželčiny literární ambice neměl pochopení a Pittnerová si nezískala ani nevlastní dcery – a zoufalá žena se nakonec odhodlala k tehdy odvážnému kroku – v roce 1893 od muže odešla a přestěhovala se do Prahy. Bydlela v malém skromném bytě v Letohradské ulici č. p. 1156 na Královských Vinohradech a žila především z honorářů za své povídky, romány a články, jež byly povětšinou uveřejňovány v různých časopisech , kalendářích, někdy i knižně. Bývá proto označována za první českou profesionální spisovatelku....

Více od autora