Miroslav Krleža
Na pokraji rozumu

1964 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Autor do románu vtělil nezvykle velké množství vlastních filozofických a společensko-politických úvah a představ, což je pro román tohoto typu spíše méně příznačné. Kromě zhroucení rakousko-uherské pseudomorálky, kterou meziválečná jugoslávská společnost v mnoha směrech chtěla převzít, vyčpění náboženských autorit a př…edpisů a bujení mnoha nových skupin a směrů s „jednoduchými recepty“ na řešení společenských problémů se vlastně neobjevoval žádný „návod“ na spravedlivý život. V předválečné Jugoslávii se žádný „prorok každodenní drobné a poctivé práce“ nezjevoval. Celé to samozřejmě v další rovině souvisí s hlubšími pochybnostmi, které Krleža o směřování komunistických stran pod taktovkou Stalina téměř v předvečer 2. světové války v té době měl. Že to nebyly liché pocity, se ukázalo nejen v Jugoslávii, ale v celé východní Evropě již za pár let. Proto lze Na pokraji rozumu vnímat i jako jistou Krležovu rezignaci na smysluplnost klasických „revolučních změn“, na nichž budování „lepších zítřků“ podle představ většiny komunistů stálo. Zároveň ale Krleža zůstával komunistou… Autor do románu vtělil nezvykle velké množství vlastních filozofických a společensko-politických úvah a představ, což je pro román tohoto typu spíše méně příznačné. Kromě zhroucení rakousko-uherské ps…eudomorálky, kterou meziválečná jugoslávská společnost v mnoha směrech chtěla převzít, vyčpění náboženských autorit a předpisů a bujení mnoha nových skupin a směrů s „jednoduchými recepty“ na řešení společenských problémů se vlastně neobjevoval žádný „návod“ na spravedlivý život. V předválečné Jugoslávii se žádný „prorok každodenní drobné a poctivé práce“ nezjevoval. Celé to samozřejmě v další rovině souvisí s hlubšími pochybnostmi, které Krleža o směřování komunistických stran pod taktovkou Stalina téměř v předvečer 2. světové války v té době měl. Že to nebyly liché pocity, se ukázalo nejen v Jugoslávii, ale v celé východní Evropě již za pár let. Proto lze Na pokraji rozumu vnímat i jako jistou Krležovu rezignaci na smysluplnost klasických „revolučních změn“, na nichž budování „lepších zítřků“ podle představ většiny komunistů stálo. Zároveň ale Krleža zůstával komunistou…

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)

Další varianty

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)	69 Kč
	Stav Mírně opotřebená knižní blok zvlněný	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)	49 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	201
Jazyk:	česky
Překladatel:	Dušan Karpatský
Edice:	174. svazek ed. 174. svazek ed. Soudobá světová próza
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 5. 2026 9:13
Číslo položky:	1769805

O autorovi

Miroslav Krleža

Miroslav Krleža byl chorvatský spisovatel, básník, publicista a encyklopedista. Politicky patřil k levicové generaci chorvatských autorů, která se vyslovovala ostře proti tehdejšímu Rakousko-Uhersku, na což také doplatil – před koncem války byl degradován za své postoje. Aktivně se podílel na společenském životě v Jugoslávii, a to jak královské, tak socialistické. V meziválečném období byl členem KSJ, odkud byl ale vyloučen za své neortodoxní postoje, neboť odmítal koncepci umění, která se soustředila na socialistický realismus. Přispěl významně k vydávání časopisů Plamen , Književna republika , Danas a Pečat . V těchto časopisech uveřejňoval Krleža své názory a závěry, a to jak o domácí literatuře, tak i o politické situaci v zemi. Po druhé světové válce působil v záhřebském institutu lexikografie, kde se věnoval encyklopedické tvorbě. Krležu proslavila mnohá díla; jak romány , tak i rozsáhlé básnické sbírky, nebo i dramata, či knihy povídek. Jeho díla přeložil do češtiny Dušan Karpatský. V roce 1962 byl za celoživotní dílo vyznamenán chorvatskou Cenou Vladimira Nazora. V anketě Největší Chorvat se umístil na čtvrtém místě za J. B. Titem, Nikolou Teslou a Ruđerem Boškovićem.

Více od autora