Pavol Dobšinský
Myší kožíšek

1994 | Nakladatelství Ikar

Slovenské lidové pohádky ze sbírek Pavla Dobšinského: Sluneční kůň, Tři citrony, Myší kožíšek, O zakletém lese, O dvanácti měsíčkách, O nejmocnějším peciválovi na světě, Dej bůh štěstí, lávko, O kocourovi, Hadí princ, Prorok rak, Rudovous a Žlutovláska, Kubovy příhody. Slovenské lidové pohádky ze sbírek Pavla Dobšinského: Sluneční kůň, Tři citrony, Myší kožíšek, O zakletém lese, O dvanácti měsíčkách, O nejmocnějším peciválovi na světě, Dej bůh štěstí, lávko, O kocou…rovi, Hadí princ, Prorok rak, Rudovous a Žlutovláska, Kubovy příhody.

Stav

Dobrý

Skladem na prodejně

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	119
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085830531
ISBN:	9788085830538
Ilustrátor:	Vlado Kardelis, Viera Fabianová
Překladatel:	Helena Čudová, Petr Hajný
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 9. 2024 11:0
Číslo položky:	973073

O autorovi

Pavol Dobšinský

Pavol Dobšinský byl slovenský evangelický kněz, folklorista, básník, spisovatel, překladatel a sběratel lidové slovesnosti, který je řazen do období romantismu a je jedním ze spisovatelů tzv. štúrovské generace. Narodil se v rodině evangelického faráře. Vzdělání získal na gymnáziu v Rožňavě a Miškovci. Od roku 1840 studoval na evangelickém lyceu v Levoči. V roce 1850 úspěšně dostudoval a složil kněžskou zkoušku. V letech 1848–1849 se přidal k revoluční armádě a později se stal vojákem císařského vojska. V letech 1850–1852 působil v Levoči jako asistent u evangelického faráře a etnografa. Díky svému zaměstnavatelovi se začal věnovat sbírání a vydávání slovenské lidové slovesnosti. Od roku 1852 pracoval jako pomocný redaktor v časopisu Slovenské pohľady, později působil jako kaplan, v letech 1858–1861 jako profesor slovenského jazyka a literatury v Banské Štiavnici, a později se usadil v Drienčanech, kde od roku 1861 působil jako farář. Oženil se celkem dvakrát – poprvé si vzal Paulinu Schmidtovou, jeho druhou družkou se stala vdova po Jánovi Čajakovi a sestra Terezie Vansové Adela Medvecká-Čajaková. Začátky jeho literární tvorby se datují ještě do dob jeho studií na evangelickém lyceu. Už v té době psal básně v intencích štúrovské poezie. Byly to zejména variace na lidové písně, vlastenecké a alegorické básně. Soustavně též překládal ze světové poezie. V různých časopisech mu postupně vyšly překlady G. G. Byrona, A. L. Lamartina, A. M. Mickiewicza. Vydával rukopisný časopis Holubica, vydával časopis Sokol, recenzoval almanachy Concordia a Lipa. Jako editor se zasloužil o vydání literárních prací Jána Čajaka, Jána Botty či Ľudovíta Kubániho. Těžiště jeho činnosti spočívá ve folkloristice. Už jako student se zaobíral problematikou lidové slovesnosti. Časopisecky publikoval folkloristické studie a shrnul je do knihy Úvahy o slovenských pověstech . Soustavně sbíral a zapisoval p...

Více od autora