Gustav Bareš
KOMPLET 13X DIALOGY Kult člověka + Čas lidského života + Industriální společnost v sociologické diskusi + Teilhard de Chardin, nová naděje katolicismu? + Konvergence ano či ne? + O lidech, ekonomice a demokracii + Ideály, iluze a skutečnost + Možnosti a meze + Naděje ze skepse + Co je národ? + Společnost hospodářských možností + Sionismus a antisemitismus + Lenin o ideologickém boji

1968 | Nakladatelství Svoboda

Futurologie jako věda o budoucnosti se teprve rozvíjí. Autor se jí hlouběji nezabývá, avšak podává zasvěcený výklad problematiky této vědy. Pro zkoumání budoucího vývoje společnosti stanoví "uzlové body" - důsledky novýchforem energie, otázku přelidnění a výživy, vnitřní strukturu moderní civilizace, vztah mezi člověke…m a jeho dílem, rychle se rozvíjející vědou - které rozebíra v co nejširším záběru, v aspektech ekonomických, politických,sociálních, kulturních. Ukazuje, že perspektivní pohled na tyto problémy nám pomáhá řešit již úkoly dneška. Futurologie jako věda o budoucnosti se teprve rozvíjí. Autor se jí hlouběji nezabývá, avšak podává zasvěcený výklad problematiky této vědy. Pro zkoumání budoucího vývoje společnosti stanoví "uzlové bo…dy" - důsledky novýchforem energie, otázku přelidnění a výživy, vnitřní strukturu moderní civilizace, vztah mezi člověkem a jeho dílem, rychle se rozvíjející vědou - které rozebíra v co nejširším záběru, v aspektech ekonomických, politických,sociálních, kulturních. Ukazuje, že perspektivní pohled na tyto problémy nám pomáhá řešit již úkoly dneška.

Obsažené svazky:

Lenin o ideologickém boji 1971 (127 s., 1. vyd.)
Čas lidského života 1967 (82 s., 1. vyd.)
Naděje ze skepse 1969 (65 s., 1. vyd.)
Industriální společnost v sociologické diskusi 1967 (71 s., 1. vyd.)
Co je národ? 1969 (77, [2], 1. vyd.)
Společnost hospodářských možností, Dialogy 11 1970 (120 s., 1. vyd.)
Ideály, iluze a skutečnost, eseje o socialismu 1968 (68 s., 1. vyd.)
Možnosti a meze, úvahy o budoucím vývoji naší společno... 1968 (60 s., 1. vyd.)
Konvergence ano či ne? 1968 (54 s., 1. vyd.)
O lidech, ekonomice a demokracii 1968 (91 s., 1. vyd.)
Kult člověka 1966 (60 s., 1. vyd.)
Teilhard de Chardin, nová naděje katolicismu? 1967 (65 s., 1. vyd.)
Sionismus a antisemitismus 1970 (88 s., 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

obálka s polepkou, jinak v pořádku

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Velmi dobrý obálka s polepkou, jinak v pořádku	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, obálka s polepkou, jinak v pořádku
Vazba:	sešit, brožovaná
Počet stran:	127 + 82 + 65 + 71 + 77 + 120 + 68 + 60 + 54 + 91 + 60 + 65 + 88
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jiří Rathouský
Editor:	Jaroslav Poláček
Edice:	1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13. svazek ed. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13. svazek ed. Dialogy
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 9. 2026 12:0
Číslo položky:	1936734

O autorech

Jiří Cvekl

Jiří Cvekl byl český filozof a germanista. Po 2. světové válce se angažoval v sociální demokracii, po roce 1948 vstoupil do KSČ. Roku 1956 se habilitoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a poté pracoval ve Filozofickém ústavu ČSAV. Roku 1968 byl vyloučen z KSČ a roku 1970 byl převeden do Encyklopedického ústavu ČSAV. . Roku 1977, po vzniku Charty 77, Cvekl využil situace a Chartu veřejně kritizoval - poté mohl opět pracovat ve Filozofickém ústavu. Cvekl byl výrazným představitelem pokusu učinit z marxismu znovu filozofii, a nikoli ho chápat jako ideologii. V tomto smyslu byl jednou z klíčových osobností tzv. obrodného procesu 60. let v Československu. Výrazně ovlivnil též vnímání psychoanalýzy v Československu a na politické levici - roku 1965 vydal knihu Sigmund Freud, jejímž cílem bylo "aby výrazy freudismus a psychoanalýza přestaly být v rámci marxismu chápány jako pejorativní označení“. Posléze se věnoval filozofii času a časovosti.

Více od autora

Jiří Kořalka

Jiří Kořalka byl přední český historik. Jeho specializací byly národnostní vztahy v pozdní habsburské monarchii. Středoškolské studium absolvoval na gymnáziu v Prostějově a díky stipendiu též v americké Pensylvánii. Pokračoval studiem na Vysoké škole politických a hospodářských věd a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, poté nastoupil do Historického ústavu ČSAV, kde zůstal do roku 1974. Tehdy byl z politických důvodů přeřazen na pozici v Husitském muzeu v Táboře. V letech 1990–1995 působil na Institutu historie při Technické vědecké akademii v Praze. Jako hostující profesor přednášel na zahraničních univerzitách , kromě toho byl tajemníkem Česko-rakouské komise historiků a členem vícera vědeckých kolegií. V roce 1992 obdržel cenu Gottfried Herder-Preis, v roce 2007 Cenu Antona Gindelyho. Jeho manželkou byla historička Květa Kořalková.

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…