Ivan Sviták
Montaigne

1966 | Nakladatelství Orbis

Medailón o nejvýznamnějším francouzském renesančním filosofu se soustřeďuje na jeho myslitelské dílo. Sleduje jeho názorový vývoj a klade důraz na jeho skepsi, odvrácenou od církevního dogmatismu. Druhou část tvoří jednak výňatky z jeho Esejů, jednak soudy o jeho myšlení a stylistickém umění. Medailón o nejvýznamnějším francouzském renesančním filosofu se soustřeďuje na jeho myslitelské dílo. Sleduje jeho názorový vývoj a klade důraz na jeho skepsi, odvrácenou od církevního dogmatismu. Dru…hou část tvoří jednak výňatky z jeho Esejů, jednak soudy o jeho myšlení a stylistickém umění.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	170
Jazyk:	česky
Překladatel:	Alena Šabatková
Edice:	15. svazek ed. 15. svazek ed. Portréty
Vydání:	1. vydání.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 7. 2025 13:54
Číslo položky:	1295454

O autorovi

Ivan Sviták

Ivan Sviták byl český filozof, kritik, básník a politik. Hlásil se k marxistickému humanismu a k tradicím reformního československého socialismu. Vyrůstal v Hukvaldech, kde žil jeho děd, Leopold Sviták, konstruktér automobilů. Rodiče se roku 1938 přistěhovali do Prahy . Ivan Sviták vystudoval gymnázium v Dejvicích a v letech 1943-1944 prodělal totální nasazení v ČKD. Zajímala ho filozofie. V letech 1945–1949 vystudoval právnickou fakultu UK a zapsal se na přednášky filozofie na Vysoké škole politických a hospodářských věd . V letech 1945–1948 působil jako člen ústřední komise mládeže při Československé sociální demokracii, přičemž v rámci strany reprezentoval radikálně levicové křídlo. V roce 1948 po únorovém převratu přešel do KSČ. V roce 1949 získal titul doktor filozofie a od roku 1949 přednášel dějiny filozofie na Vysoké škole politických a hospodářských věd. V letech 1954–1964 byl vědeckým pracovníkem Filozofického ústavu ČSAV, kde dosáhl titulu kandidát věd. Orientoval se na historii filozofického myšlení a otázky ateismu, později na vztah umění a moci. Od roku 1956 se profiloval jako kritik dogmatického pojetí marxismu. V roce 1964 byl jako „revizionista“ propuštěn z ČSAV a vyloučen z KSČ, když byly v časopise Tvář uveřejněny výňatky z jeho Nevědecké antropologie. V letech 1964–1968 byl spolupracovníkem Filmového ústavu. Zde roku 1968 publikoval spis Lidský smysl kultury, v němž se zabýval rolí kultury v moderní společnosti. Koncem 60. let 20. století načas spolupracoval se surrealistickým okruhem UDS . Přispěl i do sborníku tohoto okruhu Surrealistické východisko. V této době se rovněž zapojil do reformního hnutí pražského jara. Patřil k radikálním intelektuálům, působil jako ideolog Klubu angažovaných nestraníků . V této době navázal kontakty s přípravným výbo...

Více od autora