Ivan Sviták
Lidský smysl kultury : eseje

1968 | Nakladatelství Československý spisovatel

Kniha až na dva eseje zahrnuje diskusní příspěvky a referáty. Pojednávají o budoucnosti filosofie, malých divadelních formách, antropologických předpokladech moderní kultury, posuzování modelu člověka v dramatickémdíle,Dürrenmattově filosofii dějin a pojetí člověka, Camusově koncepci existence, absurdity a revolty a o …poezii jako nejcennějším plodu humanizačního procesu. Kniha až na dva eseje zahrnuje diskusní příspěvky a referáty. Pojednávají o budoucnosti filosofie, malých divadelních formách, antropologických předpokladech moderní kultury, posuzování modelu člověka… v dramatickémdíle,Dürrenmattově filosofii dějin a pojetí člověka, Camusově koncepci existence, absurdity a revolty a o poezii jako nejcennějším plodu humanizačního procesu.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	189
Jazyk:	česky
Edice:	72. svazek ed. 72. svazek ed. Otázky a názory
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 6. 2025 15:17
Číslo položky:	1283246

O autorovi

Ivan Sviták

Ivan Sviták byl český filozof, kritik, básník a politik. Hlásil se k marxistickému humanismu a k tradicím reformního československého socialismu. Vyrůstal v Hukvaldech, kde žil jeho děd, Leopold Sviták, konstruktér automobilů. Rodiče se roku 1938 přistěhovali do Prahy . Ivan Sviták vystudoval gymnázium v Dejvicích a v letech 1943-1944 prodělal totální nasazení v ČKD. Zajímala ho filozofie. V letech 1945–1949 vystudoval právnickou fakultu UK a zapsal se na přednášky filozofie na Vysoké škole politických a hospodářských věd . V letech 1945–1948 působil jako člen ústřední komise mládeže při Československé sociální demokracii, přičemž v rámci strany reprezentoval radikálně levicové křídlo. V roce 1948 po únorovém převratu přešel do KSČ. V roce 1949 získal titul doktor filozofie a od roku 1949 přednášel dějiny filozofie na Vysoké škole politických a hospodářských věd. V letech 1954–1964 byl vědeckým pracovníkem Filozofického ústavu ČSAV, kde dosáhl titulu kandidát věd. Orientoval se na historii filozofického myšlení a otázky ateismu, později na vztah umění a moci. Od roku 1956 se profiloval jako kritik dogmatického pojetí marxismu. V roce 1964 byl jako „revizionista“ propuštěn z ČSAV a vyloučen z KSČ, když byly v časopise Tvář uveřejněny výňatky z jeho Nevědecké antropologie. V letech 1964–1968 byl spolupracovníkem Filmového ústavu. Zde roku 1968 publikoval spis Lidský smysl kultury, v němž se zabýval rolí kultury v moderní společnosti. Koncem 60. let 20. století načas spolupracoval se surrealistickým okruhem UDS . Přispěl i do sborníku tohoto okruhu Surrealistické východisko. V této době se rovněž zapojil do reformního hnutí pražského jara. Patřil k radikálním intelektuálům, působil jako ideolog Klubu angažovaných nestraníků . V této době navázal kontakty s přípravným výbo...

Více od autora