Antoine de Saint-Exupéry
Moje planeta + Noční let

1976 | Nakladatelství Odeon

Obsažené svazky:

Moje planeta, Malý princ ; Kurýr na jih ; Noční let... 1976 (429 s., 1. vyd.)
Noční let 1988 (277 s., 5. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý natrhnutá obálka, vybledlý hřbet	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	429 + 277
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Velčovský
Překladatel:	Jiří Konůpek, Věra Smetanová, Marie Janů
Edice:	390. svazek ed. 390. svazek ed. Klub čtenářů, 515. svazek ed. 515. svazek ed. Máj
Vydání:	Vydání 5. (v tomto souboru první)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 6. 2026 10:12
Číslo položky:	1782357

O autorovi

Antoine de Saint-Exupéry

Antoine Marie Roger de Saint-Exupéry byl francouzský spisovatel, pilot, často je považován také za filozofa a humanistu. Mezi jeho nejznámější díla patří Země lidí, Citadela nebo Malý princ. Jean de Saint-Exupéry byl inspektorem pojišťovny v Lyonu, kde se seznámil s Marií de Fonscolombe . Vzali se v roce 1896]. Po narození dvou dcer se jim v Lyonu 29. června 1900 narodil syn Antoine. O dva roky později mu přibyl bratr François. Krátce před narozením své dcery Gabriely Jean de Saint-Exupéry, Antoinův otec, náhle zemřel. Matka se snažila, aby děti měly šťastné dětství, a proto trávily část roku na zámku u jejích rodičů, část u její pratety na zámku Saint-Maurice-de-Rémens. Rozlehlý park zdejšího zámku se vryl všem dětem hluboko do paměti, na šťastné chvíle zde prožité Antoine vzpomínal po celý svůj život. Měl velmi rád svou matku, po celý život mu byla útočištěm. V rodině mu říkali „Král Sluníčko“, pro jeho modré oči a blonďaté vlasy. Spolu se svým bratrem studoval na jezuitském gymnáziu. Již v dětství psal básně, zabýval se i „vynalézáním“ a rád se díval na létající piloty. S úderem válečného roku 1914 se paní de Saint-Exupéry stala ošetřovatelkou v Amberieu. V roce 1916 studovali oba synové na koleji ve Fribourgu ve Švýcarsku. Zde roku 1917 složil maturitu. V Paříži na Lyceu sv. Ludvíka absolvoval přípravku ke studiu na námořní akademii. U přijímacích zkoušek na akademii však neuspěl, a tak v letech 1920–1921 studoval architekturu na pařížské École nationale supérieure des beaux-arts. Studia nedokončil. Rád a bouřlivě diskutoval v kavárnách o literatuře již dříve, nyní však, díky své příbuzné, přišel do kontaktu se spisovatelskou komunitou. Seznámil se také s Louisou Vilmorinovou a zasnoubili se. Povinnou vojenskou službu nastoupil roku 1921 ve Štrasburku, na vlastní žádost byl přidělen...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…