Lev Trockij, Milada Nováková, Lev Trocký
Moje paměti - SEŠITOVÉ VYDÁNÍ

1930 | Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství

Vlastní paměti Trockého - jeho život od dětství až do roku 1929, kdy byl vypověděn do Turecka a žil v Cařihradě. Vlastní paměti Trockého - jeho život od dětství až do roku 1929, kdy byl vypověděn do Turecka a žil v Cařihradě.

Stav

Mírně opotřebená

sešity potrhané

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, sešity potrhané
Poznámka:	nelze zaručit kompletnost stránek; 735 stran
Vazba:	volná brož
Počet stran:	xvi, 735
Jazyk:	česky
Překladatel:	Karel Kraus
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 7. 2025 20:47
Číslo položky:	1303618

O autorech

Lev Trockij

Lev Davidovič Trockij – 21. srpna 1940, Mexico City, Mexiko) byl bolševický revolucionář a marxistický teoretik židovského původu. Vynikal také jako řečník a organizátor. Spolu s Leninem byl jako předseda Petrohradského sovětu hlavním představitelem ruské říjnové revoluce v roce 1917, i když se přímo nepodílel na přípravě ozbrojeného povstání, protože věřil, že je předčasné. Významnou úlohu sehrál jako vrchní velitel bolševické armády během ruské občanské války. Po Leninově smrti upadl do nemilosti Stalina a byl vypovězen ze země. Pobýval v Turecku a nakonec se usadil v Mexiku, kde byl v roce 1940 zavražděn agentem NKVD. Narodil se na ukrajinském venkově. Jeho původní jméno bylo Lev Davidovič Bronštejn. Jeho otec David Leontyjevič Bronštejn se díky svým schopnostem a pracovitosti stal poměrně bohatým sedlákem a malý Lev tak vyrůstal v dobré rodině. Od útlého věku se zajímal o literaturu a i přes poměry, ze kterých pocházel, mu učaroval marxismus. Už v poměrně raném věku byl politicky aktivní. Kvůli své činnosti byl vyloučen z vysoké školy a roku 1902 deportován carskými úřady na Sibiř. Poprvé unikl a opustil zemi pod jménem Trockij a vydal se do Velké Británie. Ještě v tomtéž roce byl po návratu domů znovu deportován na Sibiř. Byl vynikajícím řečníkem. Věhlas si poprvé vydobyl jako jedna z hlavních osobností neúspěšné revoluce konané v Petrohradě roku 1905. O rok později byl v exilu znovu a vydržel v něm až do roku 1917. Ve Vídni se velmi intenzivně věnoval psaní článků a knih, v nichž burcoval k dalším pokusům o revoluční změny. S Leninem se v řadě názorů rozcházel a původně byl dokonce jeho důrazným odpůrcem a kritikem. V rámci Ruské sociálně demokratické dělnické strany měl poměrně dlouho spíše než k Leninovu bolševickému ...

Více od autora