Radola Gajda
Moje paměti : československá anabase : zpět na Urál proti bolševikům : admirál Kolčak

1920 | Nakladatelství Vesmír

Obsahuje : Československá anabase -- Zpět na Ural proti bolševikům -- Admirál Kolčak Obsahuje : Československá anabase -- Zpět na Ural proti bolševikům -- Admirál Kolčak

Vyberte kus

Stav

Opotřebená

rozpadlá vazba, stránky s fleky, knižní blok na více částí, natrhnutý hřbet

Skladem pro e-shop

	Stav Opotřebená rozpadlá vazba, natrhnutá obálka, knižní blok na více částí, neautorská dedikace	Skladem pro e-shop	1 049 Kč
	Stav Opotřebená rozpadlá vazba, stránky s fleky, knižní blok na více částí, natrhnutý hřbet	Skladem pro e-shop	699 Kč

O knize

Stav:	Opotřebená, rozpadlá vazba, stránky s fleky, knižní blok na více částí, natrhnutý hřbet
Vazba:	volná brož
Počet stran:	178 , 30 listů obrazových příloh
Jazyk:	česky
Vydání:	1.vyd..
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 5. 2025 14:26
Číslo položky:	1253186

O autorovi

Radola Gajda

Generál Radola Gajda, rodným jménem Rudolf Geidl byl český voják, jeden z hlavních velitelů československých legií v Rusku , meziválečný generál a československý fašistický politik. Narodil se v rodině rakousko-uherského šikovatele Geidla a černohorské šlechtičny a dostal jméno Rudolf. Po přestěhování na Moravu čtyři roky studoval na gymnáziu v Kyjově na jižní Moravě, ze školy odešel a vyučil se drogistou. Brzy vstoupil do armády a na počátku první světové války narukoval jako rezervní poručík. Přeběhl na druhou stranu a vstoupil do černohorské milice. V Srbsku si změnil jméno z Rudolf Geidl na slovansky vhodnější Radola Gajda. Od samého počátku zajetí se vydával za lékaře, ačkoliv byl prodavačem v obchodě s drogistickým zbožím. Během války ale jeho tvrzení nebyl schopen nikdo vyvrátit. Po porážce černohorské armády se na falešný pas dostal do Ruska, sloužil jako mladší plukovní lékař u 3. srbského pluku. Po rozprášení srbské divize se nahlásil do československého vojska. Jako ruský legionář prakticky velel celému jižnímu úseku československé brigády v bitvě u Zborova 2. července 1917. V květnu 1918 velel 7. střeleckému pluku Tatranskému, se kterým dobyl Mariinsk a Novonikolajevsk. Stal se velitelem východní skupiny, která 11. července 1918 dobyla Irkutsk. V srpnu 1918 překročil Bajkalské jezero a spojil se s Vladivostockou skupinou Čs. sboru. V září 1918 byl povýšen na generálmajora. Byl v úzkém styku s admirálem Kolčakem, který dokonce Gajdu navrhl jako velitele operace na dobytí Moskvy. Po návratu z Ruska vystudoval francouzskou Vysokou válečnou školu, mezi lety 1922 až 1924 velel 11. pěší divizi v Košicích, kde byl i úspěšným organizátorem kulturního a politického života . 1. prosince 19...

Více od autora