Knihy
Umění a architektura
Divadlo a drama
Jiří Mahen
Moderní drama snadno a rychle

Jiří Mahen: Moderní drama snadno a rychle

Jiří Mahen, Josef Zamazal
Moderní drama snadno a rychle : příručka pro básníky i diletanty

1921 | Nakladatelství B. Kočí

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	23
Jazyk:	česky
Edice:	5. svazek ed. 5. svazek ed. Nápady a výpady
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	3. 10. 2023 9:1
Číslo položky:	653593

O autorech

Jiří Mahen

Jiří Mahen, vlastním jménem Antonín Vančura , byl český básník, novinář, dramaturg, knihovník, režisér a divadelní kritik. Narodil se v rodině čáslavského krupaře Antonína Vančury a jeho manželky Elišky, rozené Chobotové. Pokřtěn byl jako Antonín Václav Josef Vančura. Rodina se v roce 1897 přestěhovala do Dubé, kde navštěvoval německou měšťanskou školu. Gymnázium studoval v Čáslavi a Mladé Boleslavi, kde roku 1902 maturoval. Již v té době se podílel na přípravě studentských časopisů, spolu se svým přítelem Rudolfem Těsnohlídkem. Dědové Vladislava Vančury a Jiřího Mahena byli bratři. Svůj rod odvozovali od zemanů Vančurů z Řehnic; tento původ inspiroval Vančuru k napsání Markéty Lazarové. Mahena inspirovala historie rodu ke hře Mrtvé moře o selské rebelii na Čáslavsku, kde byl předobrazem jeho praděd Jan Vančura. V obtížných finančních podmínkách i se zdravotními problémy studoval v Praze filozofickou fakultu, obory čeština a němčina. Spolupracoval s anarchistickým časopisem Nový kult a časopisem Moderní život, který byl tiskovým orgánem uměleckého spolku Syrinx. Seznámil se tak především s okruhem umělců scházejících se ve vile S. K. Neumanna, jako byl František Gellner, Jaroslav Hašek či Fráňa Šrámek. Státní závěrečnou zkoušku nesložil a v letech 1907–1910 učil jako suplent na reálce v Hodoníně a poté na obchodní škole v Přerově. Roku 1910 se přestěhoval do Brna, kde působil po zbytek života. V letech 1909–1919 byl redaktorem Lidových novin; odsud přešel do deníku Svoboda, v němž byl zaměstnán do roku 1936. V letech 1918–1920 působil jako dramaturg Národního divadla Brno. Od roku 1921 byl knihovníkem, později ředitelem tehdejší Veřejné knihovny města Brna. Dne 6. října 1919 v Brně uzavřel občanský sňatek s Karlou Haselmannovou . Manželství bylo bezdětné. Podle odkazu vdovy je dnes ve vilce, kde žili, knihovna a Mahenův památník. O svém manželství napsala vzpomínkovou k...

Více od autora

Josef Zamazal

Josef Zamazal se narodil v selské rodině. Měl dva bratry, Antonína a Františka, oba jeho bratři zůstali věrni selskému stavu a byli nadále rolníky. Josef po ukončení studií pracoval jako hospodářský správce a účetní v Brodku u Přerova. Za první světové války se zapojil do odboje proti Rakousku-Uhersku, v roce 1915 byl zatčen a v tzv. Kramářových vlastizrádných procesech byl společně s Karlem Kramářem, Aloisem Rašínem a Vincencem Červinkou za vlastizradu odsouzen k trestu smrti. Ve vězení trpěl hladem tak jak i ostatní a k jeho přežití i jeho spoluvězňů pomohlo i jídlo dovážené do Vídně od obou sourozenců. Provedení rozsudku zabránila nemoc císaře Františka Josefa I. a i hrdinský postoj jeho osobního lékaře MUDr. Kerzla. Podle tehdejších zákonů musel rozsudky smrti politických vězňů podepsat císař a MUDr. Kerzl odmítl pustit vojenské auditory k císaři. Odvolal se na jeho zdravotní stav s tím, že císař by se mohl rozrušit a to by mohlo zhoršit jeho zdravotní stav, za který byl on odpovědný. Císař František Josef I. zanedlouho umírá a nový císař Karel I. nejprve provedení poprav odložil, poté rozsudky změnil a nakonec všechny odsouzené v rámci širší amnestie v červnu roku 1917 amnestoval. Po první světové válce Josef Zamazal pracoval ve státních službách jako vrchní revident ministerstva financí. Zemřel v roce 1935 a je pochován v rodinné hrobce v Prosenicích.

Více od autora