Josef Košín z Radostova: Mluviti stříbro - mlčeti zlato

Josef Košín z Radostova, Jarmila Servítová, Věra Formánková
Mluviti stříbro - mlčeti zlato

1989 | Nakladatelství Albatros

Na motivy pohádek J. Košína z Radostva vyprávějí V. Formánková a J. Servítová. Obsahuje příběhy: Mluviti stříbro - mlčeti zlato, Moudrý rozsudek, Honza na námluvách, Proč se hněvá pes na kočku a kočka na myši Na motivy pohádek J. Košína z Radostva vyprávějí V. Formánková a J. Servítová. Obsahuje příběhy: Mluviti stříbro - mlčeti zlato, Moudrý rozsudek, Honza na námluvách, Proč se hněvá pes na kočku a kočka… na myši

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

cítit po vlhkosti, obálka u sponky lehce natržená

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~169 Kč~~ 159 Kč
	Stav Mírně opotřebená cítit po vlhkosti, obálka u sponky lehce natržená	Skladem pro e-shop	~~119 Kč~~ 99 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, cítit po vlhkosti, obálka u sponky lehce natržená
Vazba:	sešit
Počet stran:	32
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Pavel Sivko
Edice:	174. svazek ed. 174. svazek ed. Korálky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 5. 2025 8:49
Číslo položky:	1248800

O autorech

Věra Formánková

Narozena 6.2.1928 ve Slaném. Paed.dr., asistentka katedry českého jazyka, literatura z oboru.

Více od autora

Josef Košín z Radostova

Josef Košín z Radostova byl český advokát a spisovatel. Od mládí sbíral a upravoval lidové pohádky . Ve vlastní tvorbě se zaměřil na původní pohádky, povídky pro mládež a epigramy. Vzhledem k autorským úpravám a nekritickému přístupu ke zdrojům nemají jeho práce význam pro vědecké studium lidové tvorby; jejich styl je těžkopádný, nepříliš umělecký. V 50. a 60. letech 19. století byl velmi oblíbený, ve 20. století řadu jeho pohádek přepracoval Jiří Horák. Dodnes je známý např. příběh o Bumbrlíčkovi. Narodil se 14. září 1832 v obci Libenice u Kolína. Pocházel ze starého vladyckého rodu z Freudenfeldu a tak se i podepisoval, ale jeho rodiče již nebyli zámožní, otec pracoval jako lesník. Vystudoval gymnázium a pražskou právnickou fakultu a po promoci r. 1860 vstoupil do advokacie. Asi po pěti letech byl nucen se ze zdravotních důvodů právnické praxe vzdát a věnoval se převážně literární činnosti. Trpěl přitom hmotným nedostatkem, pomoc mu poskytovala advokátní komora a spolek Svatobor. Zemřel po dlouhé nemoci 10. listopadu 1911 v Praze, pohřben byl na Olšanech. K literární tvorbě přivedla Košína náhoda. V říjnu 1854, kdy jako student bydlel na Malé Straně, nemohl jeho spolubydlící Josef Motejlek spát a aby si zlepšil náladu, vyprávěl Košínovi pohádku. Ten si ji zapamatoval, zapsal a pod názvem Jednou ranou devět zabil uveřejnil v Mikovcově Lumíru. Tento první úspěch ho podnítil k další tvorbě. Když přijel na vánoce 1854 domů , nechal si od okolních obyvatel vyprávět pohádky a zapsal i ty, které slýchal v dětství. Ve sbírání pokračoval i poté, co se roku 1856 jeho rodiče přestěhovali do Pardubic. Pohádky, mezi nimiž byl již i Bumbrlíček, publikoval především v časopisech Lumír a několik i jinde . Košínovy práce vyšly...

Více od autora