Eda Kriseová
Mluvící hora

2020 | Nakladatelství Práh

Povídková sbírka Edy Kriseové se pohybuje na hranici mezi fikcí a realitou. Zvláště v povídkách Na ostrovech či Pondicherry, v nichž je zachycen problém současné Indie na pozadí životního příběhu architekta Františka Sammera. Autorka vychází ze skutečných fakt – ve kterých zemích architekt pobýval, s kým spolupracoval …či jaké stavby realizoval, ale vedle toho variuje s architektovými myšlenkovými záměry.
Kniha čtenáře okouzlí svým bohatým uměleckým jazykovým stylem a nevšedními narativními postupy, které autorce přiznávají významné místo mezi hvězdnými jmény českých spisovatelek, navždy zapsaných do historie naší literatury. Povídková sbírka Edy Kriseové se pohybuje na hranici mezi fikcí a realitou. Zvláště v povídkách Na ostrovech či Pondicherry, v nichž je zachycen problém současné Indie na pozadí životního příběhu arch…itekta Františka Sammera. Autorka vychází ze skutečných fakt – ve kterých zemích architekt pobýval, s kým spolupracoval či jaké stavby realizoval, ale vedle toho variuje s architektovými myšlenkovými záměry.
Kniha čtenáře okouzlí svým bohatým uměleckým jazykovým stylem a nevšedními narativními postupy, které autorce přiznávají významné místo mezi hvězdnými jmény českých spisovatelek, navždy zapsaných do historie naší literatury.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 26. 9. 2025

O knize

Stav:	nová
Vazba:	pevná
Počet stran:	267
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072528661
ISBN:	9788072528660
Ilustrátor:	Anna Novotná
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 20:6
Číslo položky:	1004435

O autorovi

Eda Kriseová

Eda Kriseová je česká novinářka a spisovatelka. Je členkou PEN klubu, Obce spisovatelů, Kafkovy společnosti a správní rady Nadace Central and Eastern European Book Project v Amsterodamu. Po maturitě v roce 1957 vystudovala Institut novinářství a osvěty na Univerzitě Karlově, kterou absolvovala v roce 1963. Poté se stala novinářkou v časopise Mladý svět, kde působila až do roku 1968. V roce 1969 byla reportérkou v časopise Listy. Po zákazu Listů nemohla publikovat ani pracovat v publicistice, proto se koncem roku 1969 stala asistentkou v Ústavu pro teorii a dějiny sdělovacích prostředků při UK. V letech 1974 až 1976 pracovala v universitním archivu, poté byla nucena také toto místo opustit a pracovala zcela mimo obor. V listopadu 1989 byla členkou Koordinačního centra Občanského fóra a mluvčí Václava Havla. Od ledna 1990 do rezignace V. Havla v červenci 1992 byla poradkyní prezidenta, od roku 1991 působila také jako ředitelka sekce Stížnosti a milosti prezidentské kanceláře. Od července 1992 se věnuje jen literární činnosti. Přednášela na George Washington University ve Washingtonu a absolvovala autorská čtení v řadě zemí. Začínala jako reportérka, její reportáže byly velmi často z exotických zemí. S vlastní literární tvorbou začala až po roce 1972, kdy ji bylo znemožněno pracovat v oboru žurnalistiky.

Více od autora