Erich Fromm
Mít nebo být?

2001 | Nakladatelství Aurora

Lidská bytost prostřednictvím průmyslového rozvoje může tvořit zcela nový svět, v němž příroda slouží pouze coby materiál pro nové stvoření - vznikla nová forma boha. Analýza lidského charakteru však prokazuje, že průmyslový systém se opírá o maximalizaci slastného pocitu, egoismus, sobectví a chtivost. Radikální hedon…ismus a neomezený egoismus mají své kořeny v triumfu modu "vlastnění". Člověk nechápe tento způsob jako jednu z forem existence, nýbrž za sobě vlastní přirozenost. Fromm se pokouší konfrontovat dva základní mody existence a definovat jejich vzájemné odlišnosti. Východisko ze současného neuspokojivého stavu charakteru lidského jedince i samotné společnosti nachází v hluboké subjektivní změně. Její základní rys zosobňuje ochota opustit důraz na vlastnictví a pouze "plně být", tedy potlačit egoistické a hedonistické aspekty charakteru svobodným uvědoměním sounáležitosti s veškerým vnějším světem. Jedině na tomto základě může vzniknout nová společnost, jejíž existence s sebou přinese šanci na záchranu. Lidská bytost prostřednictvím průmyslového rozvoje může tvořit zcela nový svět, v němž příroda slouží pouze coby materiál pro nové stvoření - vznikla nová forma boha. Analýza lidského charakteru však …prokazuje, že průmyslový systém se opírá o maximalizaci slastného pocitu, egoismus, sobectví a chtivost. Radikální hedonismus a neomezený egoismus mají své kořeny v triumfu modu "vlastnění". Člověk nechápe tento způsob jako jednu z forem existence, nýbrž za sobě vlastní přirozenost. Fromm se pokouší konfrontovat dva základní mody existence a definovat jejich vzájemné odlišnosti. Východisko ze současného neuspokojivého stavu charakteru lidského jedince i samotné společnosti nachází v hluboké subjektivní změně. Její základní rys zosobňuje ochota opustit důraz na vlastnictví a pouze "plně být", tedy potlačit egoistické a hedonistické aspekty charakteru svobodným uvědoměním sounáležitosti s veškerým vnějším světem. Jedině na tomto základě může vzniknout nová společnost, jejíž existence s sebou přinese šanci na záchranu.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	242
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072990365
ISBN:	9788072990368
Překladatel:	Jan Lusk
Vydání:	Vyd. tohoto překladu 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 3. 2025 14:37
Číslo položky:	1193765

O autorovi

Erich Fromm

Erich Pinchas Fromm byl německý a americký psycholog a humanistický filosof a sociolog. Představitel neofreudismu a západního marxismu. Pokoušel se spojit myšlenky těchto dvou směrů do jednoho systému, takže se jeho teorie soustředí především na sociokulturní vlivy působící na člověka. Fromm je také jedním ze zakladatelů neopsychoanalýzy, konkrétně kulturní psychoanalýzy, která psychoanalýzu interpretovala spíše sociálně a kulturně než biologicky. Erich Fromm pocházel z religiózní židovské rodiny a původně se chtěl stát rabínem. Po dvou semestrech práv ve Frankfurtu studoval sociologii v Heidelbergu, kde promoval roku 1922 u Alfreda Webera. Prodělal psychoanalytický výcvik v berlínském psychoanalytickém institutu. Roku 1926 se oženil s psychoanalytičkou Friedou Reichmann a sám se začal Freudově psychoanalýze věnovat; roku 1929 je již v Berlíně známým psychoanalytikem. V té době manželé Frommovi opustili ortodoxní judaismus. V letech 1929–1932 byl spolupracovníkem frankfurtského Ústavu pro sociální bádání a zároveň berlínského Kruhu marxistické psychoanalýzy okolo Freudova žáka Wilhelma Reicha. Roku 1931 se odloučil od své ženy, rozvedli se však teprve 1943. V roce 1933, kdy nacisté začali pronásledovat židy, emigroval do USA a působil na univerzitách v Michiganu a v New Yorku. Zde přerušil spolupráci s exilovou Frankfurtskou školou, přestože je nadále mnohé pohledy spojovaly. Vyučoval v Asociaci pro rozvoj psychoanalýzy Karen Horneyové, ale tu v roce 1943 z osobních i odborných důvodů opustil. O rok později se oženil s imigrantkou Henny Gurlandovou. Roku 1949 přesídlil do Ciudad de México, kde učil na Universidad Nacional Autónoma de México. Roku 1953, rok po nečekané smrti své druhé ženy, se oženil potřetí, s Američankou Annis Freeman. Podporoval americké mírové a studentské hnutí, zastávaje svou vizi humanistického, demokratického socialismu. Roku 1965 byl Fromm emeritován ...

Více od autora