Antonín Friedl
Mistr karlštejnské apokalypsy

1950 | Nakladatelství Tvar

Umělecko-historická studie, zařazující karlštejnského anonyma do vývojové linie evropské malby: neznámý mistr nahrazuje gotický stylismus z poloviny 14. stol. změkčením tvarů a zvlněním povrchů a vycházeje z popudů umění franc. a italského vytváří předpoklady pro tvorbu další, jak se vyhranila v díle Theodorichově. Umělecko-historická studie, zařazující karlštejnského anonyma do vývojové linie evropské malby: neznámý mistr nahrazuje gotický stylismus z poloviny 14. stol. změkčením tvarů a zvlněním povrchů a vych…ázeje z popudů umění franc. a italského vytváří předpoklady pro tvorbu další, jak se vyhranila v díle Theodorichově.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, zachovalý stav

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, zachovalý stav
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	40
Jazyk:	česky
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Tvar
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 1. 2025 9:8
Číslo položky:	1107078

O autorovi

Antonín Friedl

Antonín Friedl byl český historik umění se specializací na středověké rukopisy, výtvarný kritik, profesor Filosofické fakulty brněnské univerzity. Antonín Friedl studoval na českém gymnáziu v Plzni, ale z existenčních důvodů musel studia přerušit. Přátelil se s grafikem Janem Konůpkem a byl členem Kruhu přátel starožitností. Seznámil se zde s tehdejším západočeským konzervátorem Památkového úřadu Zdeňkem Wirthem, který ho pozval do Prahy na místo jednatele Klubu Za starou Prahu. Místo převzal po Janu Zrzavém, se kterým se spřátelil. V Praze dokončil studia na reálném gymnáziu a od roku 1915 studoval dějiny umění a klasickou archeologii na Filozofické fakultě Karlovy university. Po promoci roku 1919 se stal asistentem prof. Chytila a strávil další dva roky hospitací u Adolpha Goldschmidta na univerzitě v Berlíně, kde navštěvoval přednášky o předrománském a starém německém a nizozemském malířství . Roku 1926 byl na hospitaci u Pietra Toesco na univerzitě ve Florencii. V letech 1928–1932 byl odborným pracovníkem na Ministerstvu školství a národní osvěty, pověřeným soupisem bohemik v zahraničí. Roku 1933 nastoupil Friedl do Státního fotoměřičského ústavu, který se zabýval fotodokumentací památek. V letech 1939–1952 tento ústav řídil. Roku 1934 se habilitoval na Masarykově univerzitě v Brně, kde pak působil jako soukromý a externí docent a profesor dějin umění do roku 1970. K jeho žákům patřili Milena Zeminová-Hanavská, Alena Adlerová-Kudělková, Ivo Krsek nebo Petr Spielmann. V letech 1953–1957 byl Friedl vědeckým pracovníkem Ústavu teorie a dějin umění ČSAV. V letech 1916–1921 se věnoval výzkumu a záchraně památek ve svém rodném kraji . Za pobytu v Německu studoval rukopis Gumpoldovy legendy o sv. Václavu a roku 1926 vydal jednu ze svých stěžejních prací o jejíc...

Více od autora