Bohumír Mráz
Mikuláš Medek

1970 | Nakladatelství Obelisk

Studie bilancuje nanejvýš zasvěceným způsobem, předpokládajícím neodbytnou souvislost života a díla, Medkův dosavadní tvůrčí vývoj. Fázuje jej do šesti stadií, od prvotního surrealistického východiska přes další proměny, mezi nimiž zaujímala své místo i figurální deformace a strukturální malba, až po období od r. 1967,… jehož těžištěm je obrazový cyklus Projektanti věží. Krátká dokumentární část shrnuje biografická data, zapojená v přehledu do celkového kulturního dění, jsou tu rovněž soupisy výstav, ilustrací a textů i bibliografie. Poslední oddělení publikace reprodukuje 90 černobílých i barevných obrazů. Studie bilancuje nanejvýš zasvěceným způsobem, předpokládajícím neodbytnou souvislost života a díla, Medkův dosavadní tvůrčí vývoj. Fázuje jej do šesti stadií, od prvotního surrealistického východiska… přes další proměny, mezi nimiž zaujímala své místo i figurální deformace a strukturální malba, až po období od r. 1967, jehož těžištěm je obrazový cyklus Projektanti věží. Krátká dokumentární část shrnuje biografická data, zapojená v přehledu do celkového kulturního dění, jsou tu rovněž soupisy výstav, ilustrací a textů i bibliografie. Poslední oddělení publikace reprodukuje 90 černobílých i barevných obrazů.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	171
Jazyk:	česky , anglicky
Vydání:	I. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 6. 2025 8:56
Číslo položky:	1280861

O autorovi

Bohumír Mráz

Bohumír Mráz byl historik a teoretik umění, kurátor, překladatel, středoškolský a vysokoškolský pedagog a redaktor. Manžel historičky umění Marcely Mrázové. Absolvoval Masarykovo gymnázium v Plzni a poté v letech 1949–1953 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění a historii. Roku 1953 obhájil diplomovou práci Karel Postl a základy české krajinomalby, která mu byla roku 1967 uznána jako rigorózní . Od roku 1954 působil jako asistent prof. Vojtěcha Volavky na Katedře dějin umění Filozofické fakulty UK, ale roku 1960 byl z politických důvodů donucen odejít. Pracoval pak jako redaktor Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1961–1962 jako nezávislý publicista, od roku 1962 byl redaktorem Československé vlastivědy nakl. Horizont. Svazek Československá vlastivěda: Lidová kultura, díl III, vyšel roku 1968, následující Film a fotografie byl po sovětské okupaci skartován. Roku 1969 byl rehabilitován, ale počátkem normalizace byl opět perzekvován a nemohl se vrátit na FF UK. V letech 1969–1975 byl redaktorem nakladatelství Horizont, v letech 1972–1990 působil jako učitel dějin umění na Střední průmyslové škole grafické v Praze, v letech 1976–1977 též na Vyšší uměleckoprůmyslové škole v Praze na Žižkově, 1988–2001 na Výtvarné škole Václava Hollara. Po pádu komunistického režimu působil jako vysokoškolský pedagog a přednášel dějiny umění a filozofii na FAMU v Praze a na Institutu tvůrčí fotografie FF Slezské univerzity v Opavě. Působil jako kritik a recenzent časopisů Výtvarná práce a Výtvarné umění , v 60. letech byl výtvarným redaktorem časopisu Tvář. Od roku 1966 byl členem AICA, v letech 1965–1970 člen výstavní komise a komisař výstavní síně na Karlově náměstí. Publikoval odborné články v časopisech Umění, Výtvarné umění, Výtvarná kultura, Výtvarná práce, Ateliér, Dějiny a současnost, Tvář, Listy, Estetická vý...

Více od autora