Bartoš Vlček
Marný zápas PODPIS BARTOŠ VLČEK

1925 | Nakladatelství Družstevní práce

Soubor raných poválečných próz expresionistického ladění. „Bylo to snad tím, že expresionismus svými výbušnými a násilnými způsoby jak se zmocňovati reality nejvíce se zamlouval mému divokému temperamentu dobyvatele Snad proto je v mých prózách tolik sebou opilé krutosti Protože jsem vždycky cítil, jak marný je zápas… ducha nad hmotou, pravdy nad zlem, idylické potřeby člověka nad rvavým
bojem. Tehdy má zahořklost byla skoro radostná, protože mi poskytovala příležitost k boji – a bez boje nemohl jsem žít.“ Soubor raných poválečných próz expresionistického ladění. „Bylo to snad tím, že expresionismus svými výbušnými a násilnými způsoby jak se zmocňovati reality nejvíce se zamlouval mému divokému temperam…entu dobyvatele Snad proto je v mých prózách tolik sebou opilé krutosti Protože jsem vždycky cítil, jak marný je zápas ducha nad hmotou, pravdy nad zlem, idylické potřeby člověka nad rvavým
bojem. Tehdy má zahořklost byla skoro radostná, protože mi poskytovala příležitost k boji – a bez boje nemohl jsem žít.“

Stav

Dobrý

PODPIS, natrhnutý hřbet, vpisky tužkou

Skladem pro e-shop Odešleme do 30. 6. 2026

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutý hřbet, vpisky tužkou obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Vazba:	volná brož
Počet stran:	174
Jazyk:	česky
Edice:	22. svazek ed. 22. svazek ed. Živé knihy
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 4. 2026 13:58
Číslo položky:	1725033

O autorovi

Bartoš Vlček

Bartoš Vlček byl český básník, prozaik a překladatel. Dětství prožil střídavě v Růžďce a na Brňově, kde měl jeho otec pronajatou hospodu. V letech 1908–1912 studoval na gymnáziu ve Valašském Meziříčí a potom na církevním ústavu Matice cyrilometodějské v Praze, kde se ovšem neshodl s vyučujícími, a tak maturitu musel skládat ve Svatém Janě u Berouna. Dříve než mohl nastoupit dráhu učitele, byl odveden do armády. Pak začala 1. světová válka a v dubnu 1916 Vlček narukoval na frontu k italským hranicím. V červenci byl raněn granátem a dva roky se léčil v polních nemocnicích. V roce 1917 absolvoval důstojnický kurs a znovu musel narukovat. Před koncem války byl zajat a stal se legionářem; v legiích dosáhl hodnosti poručíka. Ohlasy válečných událostí se staly nedílnou součástí jak díla básnického , tak i prozaického . Po válce začal učit v Lipníku nad Bečvou, kde se také oženil. Zde započala jeho čilá kulturní aktivita, když navázal kontakty se Lvem Blatným, Jiřím Mahenem, Konstantinem Bieblem, Jiřím Wolkrem a mnoha dalšími výraznými uměleckými osobnostmi. Z jeho iniciativy vznikla tzv. Literární skupina, která měla být protiváhou konzervativního Kola moravských spisovatelů a sdružení Koliba . Literární skupina a její časopis Host , který Vlček redigoval spolu se Lvem Blatným, se stala prvním z představitelů umělecké avantgardy v Československu. Později se Vlček se skupinou rozešel, podobně jako Jiří Wolker, ale jejímu programu zaměřenému na expresionismus zůstal věrný. Přispíval do mnoha časopisů a novin a vedle práce literární a kritické se začal věnovat i překládání . Po několika neúspěšných operacích podlehl následkům nedoléčeného válečného zranění. PÍSEŇ VĚČNÉ TOUHY Až z Arkadie její flétna zní. Ó, pastýři, tvůj Pán je mrtev, víš? A Jónské moře zateskní. Hlas její slyšeli, kdož s r...

Více od autora