Helena Malířová
Mariola

1960 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Spisovatelčin poslední román, který je vyjádřením jejího životního zaujetí pro divadlo a ve kterém divadlo učinila hlavním předmětem děje. V časovém úseku od napoleonských válek po 20. léta 20. století, ve zkratkovém vypsání osudů českého loutkáře Matěje Kopeckého, pařížských pierotů Jana Dvořáka-Debureaua a jeho syna …Karla a na osudech členů jejich rodin v Praze i v Paříži zachycuje vývoj všech forem divadelního umění a všech typů herectví na všech světových scénách v tomto období. Líčí opovrhované společenské postavení českých ochotníků, "herců z libosti" a jejich zásluhy o české divadlo, zaznamenává počátky kinematografie a dotýká se sociálních úkazů doby na tomto poli: postavení slepých hudebníků, štvaní za rolemi, intriky, zápasů s dluhy, a podává obraz celé někdy kletby, ve kterou tehdejší společenský řád dovedl proměnit hercovu práci. Náplň románu pak vyústí do postavy mladé herečky Marušky-Marioly, pravnučky Kopeckého, která - nespokojena s formami, které divadlu dává buržoasie - se stává filmovou herečkou, domnívajíc se, stejně jako její generace, že film je záchranou divadelního umění a vytváří tak další jednání.

Šesté vydání. Spisovatelčin poslední román, který je vyjádřením jejího životního zaujetí pro divadlo a ve kterém divadlo učinila hlavním předmětem děje. V časovém úseku od napoleonských válek po 20. léta 20. stolet…í, ve zkratkovém vypsání osudů českého loutkáře Matěje Kopeckého, pařížských pierotů Jana Dvořáka-Debureaua a jeho syna Karla a na osudech členů jejich rodin v Praze i v Paříži zachycuje vývoj všech forem divadelního umění a všech typů herectví na všech světových scénách v tomto období. Líčí opovrhované společenské postavení českých ochotníků, "herců z libosti" a jejich zásluhy o české divadlo, zaznamenává počátky kinematografie a dotýká se sociálních úkazů doby na tomto poli: postavení slepých hudebníků, štvaní za rolemi, intriky, zápasů s dluhy, a podává obraz celé někdy kletby, ve kterou tehdejší společenský řád dovedl proměnit hercovu práci. Náplň románu pak vyústí do postavy mladé herečky Marušky-Marioly, pravnučky Kopeckého, která - nespokojena s formami, které divadlu dává buržoasie - se stává filmovou herečkou, domnívajíc se, stejně jako její generace, že film je záchranou divadelního umění a vytváří tak další jednání.

Šesté vydání.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	267
Jazyk:	česky
Edice:	232. svazek ed. 232. svazek ed. Světová četba
Vydání:	Vydání šesté
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 10. 2023 8:54
Číslo položky:	656551

O autorovi

Helena Malířová

Helena Malířová, rodným jménem Helena Nosková byla česká novinářka, spisovatelka, publicistka a překladatelka, vlastní sestra herečky Růženy Naskové. Narodila se v rodině Josefa Noska , který působil v různých povoláních – jako kontrolor, účetní, správce a úředník pražského magistrátu. Sám byl též literárně činný, publikoval v časopisech a příležitostně překládal z maďarštiny. Matka Josefa, rozená Bučinová byla druhou manželkou Josefa Noska. Helena se narodila jako starší ze dvou dcer manželů Noskových. Se sestrou Růženou na pražském Novém Městě. Růžena vzpomínala, jak starší Helena od malička psala pohádky a dovedně kreslila. Až do otcovy smrti se však neodvážila svou zálibu v literatuře výrazněji projevit. Okolo roku 1900 se sestry Noskovy seznamovaly s předními intelektuály své doby . Helena se též seznámila se svým budoucím manželem, studujícím práv, básníkem Janem Malířem . Helena začala publikovat časopisecky a její první povídkovou knihu Lidské srdce zaznamenala Moderní revue. Dramatická prvotina Bratrství byla uvedena na Národním divadle v roce 1905. I když ji režíroval Jaroslav Kvapil, dočkala se pouze dvou repríz. V roce 1904 se, po pětileté známosti, provdala za Jana Malíře; jejich manželství však nebylo dlouhé, Jan Malíř zemřel 14. 11. 1909 na tuberkulózu. Netradiční myšlení Heleny Malířové se projevilo již v roce 1910, když vystoupila z římskokatolické církve a zůstala bez vyznání. Po smrti manžela cestovala po Evropě, v roce 1912 se jako reportérka a ošetřovatelka zúčastnila na Balkáně srbsko-turecké války. Od roku 1913 žila ve Vídni. Zde se seznámila s Ivanem Olbrachtem a pod jeho vlivem vsoupila do sociálně demokrati...

Více od autora