Karel Hynek Mácha
Marinka

1981 | Nakladatelství Supraphon

K. H. Mácha nás ve své povídce Márinka uvádí do májové přírody, poukazuje na její krásy. Vypráví, jak šel ve večerních hodinách po osamělé pěšince a tu uviděl zesláblého žebráka s tornou a houslemi. Protože neměl nic u sebe, rozmýšlel se, zda nemá žebráka obejít. Žebrák se však přiblížil k němu a podával mu malý zmuchl… aný lísteček, na němž, jak Mácha pochopil, byla adresa jeho dcery, která měla souchotiny a přála si, aby ji Mácha navštívil. Četla již dlouho jeho básně a velice se jí líbily. Druhého dne přichází Mácha k malému domku, z něhož právě vyšla macecha oné nemocné dívky Márinky. Táže se jí, jestli zde Márinka bydlí a ta udivena návštěvou mladého muže uvádí do místnosti, kde Márinka hrála na klavír a překrásně zpívala. Mácha překvapen krásou Márinčinou, nemohl ji srovnat s ubohým chudým pokojíčkem, ve kterém přebývala. Bylo mu Márinky velice líto, byl tak zachvácen žalem, že musel odejít. Po několika dnech Mácha opět přichází k domku žebráka, a když uslyší žalostný zpěv Márinky, rozhodne se, že ji navštíví ještě před svým odjezdem na dalekou pouť. Velmi smutně se odehrávalo loučení těchto dvou mladých lidí, kteří věděli, že se již nikdy neuvidí. Když se Mácha vrátil z cest, dovídá se, že Márinka zemřela, a její otec žebrák se z žalu utopil, neboť měl Márinku velmi rád. K. H. Mácha nás ve své povídce Márinka uvádí do májové přírody, poukazuje na její krásy. Vypráví, jak šel ve večerních hodinách po osamělé pěšince a tu uviděl zesláblého žebráka s tornou a houslemi. P…rotože neměl nic u sebe, rozmýšlel se, zda nemá žebráka obejít. Žebrák se však přiblížil k němu a podával mu malý zmuchl aný lísteček, na němž, jak Mácha pochopil, byla adresa jeho dcery, která měla souchotiny a přála si, aby ji Mácha navštívil. Četla již dlouho jeho básně a velice se jí líbily. Druhého dne přichází Mácha k malému domku, z něhož právě vyšla macecha oné nemocné dívky Márinky. Táže se jí, jestli zde Márinka bydlí a ta udivena návštěvou mladého muže uvádí do místnosti, kde Márinka hrála na klavír a překrásně zpívala. Mácha překvapen krásou Márinčinou, nemohl ji srovnat s ubohým chudým pokojíčkem, ve kterém přebývala. Bylo mu Márinky velice líto, byl tak zachvácen žalem, že musel odejít. Po několika dnech Mácha opět přichází k domku žebráka, a když uslyší žalostný zpěv Márinky, rozhodne se, že ji navštíví ještě před svým odjezdem na dalekou pouť. Velmi smutně se odehrávalo loučení těchto dvou mladých lidí, kteří věděli, že se již nikdy neuvidí. Když se Mácha vrátil z cest, dovídá se, že Márinka zemřela, a její otec žebrák se z žalu utopil, neboť měl Márinku velmi rád.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná, celokožená
Počet stran:	85
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Anna Khunová
Edice:	44. svazek ed. 44. svazek ed. Lyra Pragensis
Vydání:	Vyd. v Supraphonu 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 3. 2025 10:47
Číslo položky:	1186119

O autorovi

Karel Hynek Mácha

Karel Hynek Mácha byl český básník a prozaik, představitel českého romantismu a zakladatel moderní české poezie. Proslavil se dílem, jemuž dominuje lyrickoepická skladba Máj , jedna z nejvydávanějších českých knih. Narodil se jako Ignác Mácha v pátek 16. listopadu 1810 v Praze, na Újezdě čp. 400/3 v domě U Bílého orla; koncem 19. století byl dům zbourán, dnes na jeho místě stojí dům nový a je na něm umístěna pamětní deska, upozorňující na Máchův rodný dům. Pokřtěn byl v blízkém kostele Panny Marie Vítězné. Jméno Ignác získal po jednom ze svých kmotrů . Máchovým otcem byl Antonín Mácha , mlynářský tovaryš, voják a později majitel krupařského krámku. Máchova matka Marie Anna Kirchnerová pocházela z rodu českých hudebníků. Dva roky po Hynkovi se manželům Máchovým narodil syn Michal . Kvůli finanční krizi nežila rodina na Újezdě dlouho. Několikrát se stěhovala, aby se nakonec, když bylo Máchovi šestnáct let, usadila na Dobytčím trhu v domě U Hrbků . Zde Mácha bydlel se svými rodiči do konce svých studií a odchodu do Litoměřic v září 1836; zde vznikla převážná část jeho literárního díla. Navštěvoval farní školu při kostelu svatého Petra na Poříčí, obsazovanou křížovnickým řádem, poté studoval hlavní školu u piaristů. V letech 1824 až 1830 studoval piaristické gymnázium na dnešních Příkopech. Od podzimu 1830 navštěvoval na pražské univerzitě filozofickou fakultu a mezi roky 1832 a 1836 studoval na téže univerzitě práva. Uměl německy a česky, ve škole se učil latinu; pod vlivem polských událostí a četby polských autorů se Mácha začal učit polsky. V letech 1831 až 1832 navštěvoval přednášky Josefa Jungmanna, jenž povzbuzoval své...

Více od autora