Václav Černý
Maoři : společnost, kultura, jazyk

2020 | Nakladatelství Pavel Mervart

Publikace Maoři: společnost, kultura, jazyk představuje druhý svazek z literární pozůstalosti Václava A. Černého. Ten se od roku 1968 zabýval studiem polynéských kultur, jazyků a slovesnosti. Sestavoval slovníky a překládal moderní literaturu i tradiční lidovou slovesnost. Tento svazek obsahuje rozsáhlý česko-maorský a… maorsko-český slovník, slovník maorské mytologie, ukázky novel a přísloví. Součástí publikace je CD s ukázkami maorských písní, které Václav Černý představoval v osmdesátých letech v Československém rozhlase. Do knihy je zařazeno pět studií, jež doplňují informace o tradiční maorské společnosti, kultuře, jazyku a mytologii. Jejími autory jsou Gabriela Jungová Vrtalová, Ondřej Pivoda, Martin Rychlík a Martin Soukup. Publikace Maoři: společnost, kultura, jazyk představuje druhý svazek z literární pozůstalosti Václava A. Černého. Ten se od roku 1968 zabýval studiem polynéských kultur, jazyků a slovesnosti. Sestavov…al slovníky a překládal moderní literaturu i tradiční lidovou slovesnost. Tento svazek obsahuje rozsáhlý česko-maorský a maorsko-český slovník, slovník maorské mytologie, ukázky novel a přísloví. Součástí publikace je CD s ukázkami maorských písní, které Václav Černý představoval v osmdesátých letech v Československém rozhlase. Do knihy je zařazeno pět studií, jež doplňují informace o tradiční maorské společnosti, kultuře, jazyku a mytologii. Jejími autory jsou Gabriela Jungová Vrtalová, Ondřej Pivoda, Martin Rychlík a Martin Soukup.

Stav

Nová

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	453 , 20 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074654478
ISBN:	9788074654473
Edice:	16. svazek ed. 16. svazek ed. Antropos
Vydáno v:	Červený Kostelec
Vystaveno:	30. 1. 2026 10:1
Číslo položky:	1574859

O autorovi

Václav Černý

Václav Černý byl český literární vědec, spisovatel, překladatel a filozof. Po maturitě na Carnotově lyceu v Dijonu studoval bohemistiku a romanistiku, studia úspěšně zakončil roku 1929 . Od roku 1930 pracoval v Ženevě, kde se roku 1931 stal docentem srovnávacích literatur a obecné literární vědy. Roku 1936 se stal docentem na Karlově univerzitě a od roku 1938 působil jako mimořádný profesor i na Masarykově univerzitě v Brně. Od tohoto roku též redigoval Kritický měsíčník, ten redigoval až do roku 1942 a po jeho obnovení i v letech 1945–1948. Po uzavření vysokých škol působil jako učitel na gymnáziu, po druhé světové válce se stal profesorem srovnávacích literárních dějin na Filozofické fakultě UK v Praze. Během druhé světové války se podílel na organizaci českého protinacistického odboje, 11. ledna 1945 byl zatčen gestapem a do konce války byl vězněn a vyšetřován na Pankráci. Řádným členem České akademie věd a umění se stal dne 18. června 1946. Pro své spory s marxistickým výkladem dějin literatury musel v roce 1951 opustit univerzitu. Téhož roku byl uvězněn, po návratu z vězení pracoval v nevýznamném postavení v Československé akademii věd. Roku 1968 mohl opět vyučovat na univerzitě, ale již roku 1970 musel nuceně odejít do důchodu. Po tomto roce jeho práce vycházely pouze v zahraničí. V prosinci 1976 podepsal Prohlášení Charty 77. Dlouhodobě spolupracoval s novinami Lidová demokracie, které mu umožnily publikovat články o literatuře. Jeho dílo mělo blízko k existencialismu, kterým se zabýval po teoretické stránce. Dále se zabýval francouzskou literaturou, barokní a později i staročeskou literaturou. Dalším jeho oblíbeným tématem byl romantismus. Černý se k literatuře stavěl jako k projevu individualismu, což nutně vedlo ke střetu se socialistickými kolektivistickými teoriemi. Sám se ovšem označoval za radikálního socialistu, měl ovšem výhrady ke komunismu a marxismus z fil...

Více od autora