Jindřich Šimon Baar
Lůsy : (díl III. románu "Paní komisarka")

1930 | Nakladatelství Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské

Poslední část chodské trilogie, kterou tvoří romány Paní komisarka, Osmačtyřicátníci a Lůsy.
Děj se soustřeďuje především na při o vlastnictví lesů, která započala již v prvním dílu trilogie. Čtenář se setká se známými hrdiny předchozích dílů a víc než vleklý veřejný spor upoutá jeho pozornost osud rodiny sedláka K…rále, jeho čekání na narození syna a dědice i smrt očekávaného dítěte. Trpký závěr této knihy se stal pointou celé trilogie. Autorova smrt zabránila vydání čtvrtého dílu, který měl být obrazem chodského venkova kolem r. 1848. Poslední část chodské trilogie, kterou tvoří romány Paní komisarka, Osmačtyřicátníci a Lůsy.
Děj se soustřeďuje především na při o vlastnictví lesů, která započala již v prvním dílu trilogie. Čten…ář se setká se známými hrdiny předchozích dílů a víc než vleklý veřejný spor upoutá jeho pozornost osud rodiny sedláka Krále, jeho čekání na narození syna a dědice i smrt očekávaného dítěte. Trpký závěr této knihy se stal pointou celé trilogie. Autorova smrt zabránila vydání čtvrtého dílu, který měl být obrazem chodského venkova kolem r. 1848.

Součástí souboru:

Paní komisarka 1930 (3sv., 502 + 513 + 487, 6. vyd.)

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	513, v
Jazyk:	česky
Edice:	Jindřich Š. Baar: Sebrané spisy beletristické
Vydání:	Šesté vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 9. 2024 13:37
Číslo položky:	978307

O autorovi

Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera. Studoval gymnázium v Domažlicích , poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci. Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara: Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz. Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici . Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi, Janu Vrbovi, vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů. Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

Více od autora