Ivan Sergejevič Turgenev
Lovcovy zápisky

1951 | Nakladatelství Práce

Povídky počaly vycházet v časopise Sovremennik r. 1847, r. 1252 byly "Lovcovy zápisky" vydány jako samostatná kniha. "Staly se v této době velkou událostí nejen literárního, nýbrž i společenského života. Turgeněv v nich zachytil způsob života venkovikého lidu a statkářů v nevolnické vesnice a v panském sedle, s dlouhou… řadou realisticky a mistrně vylíčených postav vesničanů a statkářů, na pozadí středoruské krajiny, která je podstatnou a důležitou složkou komposice většiny povídek. Povídky neměly společného námětu. Avšak náhodná setkání a episody, které si přihodply při loveckých toulkách, byly spojeny jednou ideou: ukázat tvář "bárina" majitele nevolnických mužiků, a vedle něho tvář nevolnického rolníka. V celé knize se jasně projuvuju hluboký soucit a sympatie autorovy k utiskovanému a bezprávnému lidu, přesvědčivé a smělé odhalení "zpustlého" panstva, které bylo neomezeným vládcem nevolnických "duší" Úmyslem T. je ukázat morální převahu nevolnického rolnictva nad "kulturním" a "urozeným" otrokářským stavem." Povídky počaly vycházet v časopise Sovremennik r. 1847, r. 1252 byly "Lovcovy zápisky" vydány jako samostatná kniha. "Staly se v této době velkou událostí nejen literárního, nýbrž i společenského živo…ta. Turgeněv v nich zachytil způsob života venkovikého lidu a statkářů v nevolnické vesnice a v panském sedle, s dlouhou řadou realisticky a mistrně vylíčených postav vesničanů a statkářů, na pozadí středoruské krajiny, která je podstatnou a důležitou složkou komposice většiny povídek. Povídky neměly společného námětu. Avšak náhodná setkání a episody, které si přihodply při loveckých toulkách, byly spojeny jednou ideou: ukázat tvář "bárina" majitele nevolnických mužiků, a vedle něho tvář nevolnického rolníka. V celé knize se jasně projuvuju hluboký soucit a sympatie autorovy k utiskovanému a bezprávnému lidu, přesvědčivé a smělé odhalení "zpustlého" panstva, které bylo neomezeným vládcem nevolnických "duší" Úmyslem T. je ukázat morální převahu nevolnického rolnictva nad "kulturním" a "urozeným" otrokářským stavem."

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	398
Jazyk:	česky
Překladatel:	Josef Pelíšek
Edice:	Ilustrovaná knižnice klasických děl literatury domácí a cizí, 5. svazek ed. 5. svazek ed. Živé dědictví, ilustrovaná knižnice klasických děl literatury domácí a cizí
Vydání:	Vydání druhé
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 11. 2025 11:39
Číslo položky:	1462583

O autorovi

Ivan Sergejevič Turgenev

Ivan Sergejevič Turgeněv byl ruský spisovatel, prozaik, básník a publicista. Ivan Sergejevič Turgeněv pocházel z velmi zámožné šlechtické rodiny, jeho otec byl důstojník, který brzy odešel do výslužby a doma velmi autoritářsky vládl. Dětství strávil Turgeněv většinou v Orlu, od roku 1827 v penzionátu v Moskvě. Po maturitě studoval literaturu v letech 1833–1834 v Moskvě, 1834–1837 v Petrohradě a v letech 1837–1841 v Berlíně, kde studoval i klasické jazyky a Hegelovu filosofii, a v Heidelbergu. Po návratu se chtěl stát profesorem filosofie v Moskvě, tento obor byl však v té době jako zbytečný zrušen. Roku 1843 se v Petrohradu seznámil se slavnou francouzskou zpěvačkou Pauline Viardotovou, s níž navázal celoživotní přátelství. Pracoval dva roky jako úředník, roku 1845 se ale vrátil na rodinný statek, osvobodil všech asi 1000 nevolníků a věnoval se literatuře; slávu mu přinesla kniha povídek „Lovcovy zápisky“. V Moskvě se seznámil s významnými slavjanofily , ale přiklonil se ke směru, který usiloval o přiblížení Ruska k západní Evropě a později se nazýval západnický . Roku 1852 mu petrohradská cenzura zakázala publikovat článek o Gogolovi, Turgeněv ji však obešel a článek publikoval v Moskvě. Za to byl zatčen a vykázán do vyhnanství ve své rodné vesnici. Roku 1854 bylo vyhnanství na přímluvu následníka trůnu, pozdějšího cara Alexandra II., zrušeno a Turgeněv odjel do Paříže. S výjimkou let 1863–1870, kdy byl s manžely Viardotovými v Baden-Badenu, žil v Paříži a jen v době honů zajížděl do rodného Orla. V letech 1874 a 1875 se léčil s bolestivými záchvaty dny v Karlových Varech. Zde o něj pečoval rakouský balneolog Josef Seegen. Do kroužku jeho blízkých přátel patřili například Gustave Flaubert, Prosper Mérimée, Gustav Freytag a Theodor Storm. Turgeněv začínal jako jemný lyrický...

Více od autora