Knihy
Vzácné knihy
Vazby
Max Dvořák
Listy o životě a umění

Max Dvořák
Listy o životě a umění : dopisy Jaroslavu Gollovi, Josefu Pekařovi a Josefu Šustovi

1943 | Nakladatelství Vyšehrad

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

titulní část obálky volně, zadní část obálky zcela chybí

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý převazba	Skladem pro e-shop	399 Kč
Stav Mírně opotřebená titulní část obálky volně, zadní část obálky zcela chybí	Skladem pro e-shop	129 Kč
Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	119 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, titulní část obálky volně, zadní část obálky zcela chybí
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	201 , 11 nečíslovaných listů obrazových příloh
Jazyk:	česky
Editor:	Jaromír Pečírka
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. České letopisy
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 1. 2026 13:51
Číslo položky:	1526068

O autorovi

Max Dvořák

Max Dvořák byl historik umění působící ve Vídni, čelný představitel I. Vídeňské školy dějin umění. Max Dvořák se narodil 4. června 1874 na roudnickém zámku v rodině lobkowitzkého archiváře Maxe Dvořáka a jeho první ženy Hermíny Voglové. Přestože velmi brzy přišel o matku, jeho dětství bylo poměrně šťastné; na Maxe Dvořáka od mládí působil jeho otec, ve své době uznávaný historik, který mu poskytoval všestranný přehled a zejména také kultivované prostředí roudnického zámku, kde byl nadaný chlapec konfrontován s proslulou knížecí galerií i rozsáhlou knihovnou. Po obecné škole v Roudnici přešel na roudnické reálné gymnázium, kde začal psát verše a vedl studentský časopis; vysokoškolská studia zahájil v roce 1892 na české univerzitě v Praze, kde navštěvoval seminář historie; výběr oboru do značné míry předurčil fakt, že měl nastoupit na otcovo místo knížecího archiváře. Během studií v Praze byl žákem významných českých historiků té doby jako byl Jaroslav Goll, Antonín Rezek, Čeněk Zíbrt či Josef Emler. Na Maxe Dvořáka nejvíce zapůsobil Jaroslav Goll, u kterého pracoval v semináři na tématu Prvé poselství z Čech do Polska za Válek husitských; přestože vztah Golla a Dvořáka byl poněkud komplikovaný, Dvořák se k němu vždy hlásil jako ke svému učiteli; své dopisy Gollovi nikdy neopomněl podepsat slovy Váš vděčný žák. Gollovu přísnou objektivitu a kritické studium pramenů využíval Dvořák i ve svých pozdějších uměleckohistorických studiích, takže bývá řazen mezi příslušníky takzvané Gollovy školy. Na univerzitě se seznámil s jejími dalšími členy, budoucími historiky Josefem Pekařem, Bohumilem Navrátilem a zejména s Josefem Šustou; se Šustou pojilo Dvořáka celoživotní přátelství a jejich vydaná korespondence je jedním z nejvýznamnějších pramenů k Dvořákovu soukromému a profesnímu životu. Max Dvořák na sebe upozorňoval nejen schopnostmi a inteligencí, ale také elegantním a kultivovaným vystup...

Více od autora