Il'ja Grigor'jevič Èrenburg
Lidé, roky, život : Díl 1-3

1963 | Nakladatelství Československý spisovatel

Druhý svazek vzpomínek časově zahrnuje dvacátá a třicátá léta našeho století. Před čtenářem defilují události a lidé, umělci i politikové, zvláště ve Francii, Německu, Španělsku a SSSR. Sugestivně vyvolává atmosféru a dění doby, jež se ještě nestačila vyrovnat s následky první světové války a v níž už fašismus připravo…val druhou Druhý svazek vzpomínek časově zahrnuje dvacátá a třicátá léta našeho století. Před čtenářem defilují události a lidé, umělci i politikové, zvláště ve Francii, Německu, Španělsku a SSSR. Sugestivně vyv…olává atmosféru a dění doby, jež se ještě nestačila vyrovnat s následky první světové války a v níž už fašismus připravoval druhou

Obsažené svazky:

Lidé, roky, život 1962 Díl 1 (420 s., 1. vyd.)
Lidé, roky, život 1963 Kniha druhá (516 s., 1. vyd.)
Lidé, roky, život 1967 Kniha 3, díl pátý a šestý (555 s., 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~129 Kč~~ 49 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~129 Kč~~ 49 Kč
Stav Dobrý opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	516 + 420 + 555
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Zdenek Seydl, Henri Matisse
Překladatel:	Jaroslav Hulák, Zuzana Huláková, Luděk Kubišta
Edice:	Vzpomínky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 2. 2024 13:47
Číslo položky:	770364

O autorovi

Il'ja Grigor'jevič Èrenburg

V roce 1908 byl z politických důvodů uvězněn, poté uprchl a v letech 1908–1917 žil v Paříži, kde se seznámil s V. I. Leninem. Během Občanské války ve Španělsku působil jako dopisovatel sovětského tisku. Zemřel na rakovinu prostaty a močového měchýře. Počátky jeho tvorby byly ovlivněny expresionismem. Pozdější tvorbu ovlivnil symbolismus. Znal i západní, především francouzské literární prostředí. V jeho díle je patrný odpor k buržoazii, ale do socialistické tvorby se také zrovna nehrnul. Ve svých knihách líčí většinou konflikty lidského soukromí s revolucí. Je znám také díky svým aktivitám za druhé světové války. Na východní frontě působil jako novinář píšící články, jež podněcovaly nenávist ke všem Němcům bez rozdílu. Jeho textům v novinách Pravda nebo Krasnaja zvezda se říkalo "kaťuše", což byl známý sovětský ničivý raketomet. Mnoho historiků se domnívá, že krutosti, jichž se dopouštěla Rudá armáda při dobývání Německa, byly inspirovány právě těmito texty.

Více od autora