Marie Pujmanová
Lidé na křižovatce

1958 | Nakladatelství Československý spisovatel

Pravdivý, umělecky silný obraz dějinného úseku buržoazní republiky od 20. let až po krizi v letech 30. Z široké galerie postav vystupuje do popředí rodina levicového advokáta Gamzy a příslušníci proletářské rodiny Urbanovy.Ústředníhrdina románu mladý dělník Ondřej Urban pracuje zpočátku oddaně pro rozkvět textilního ko…mbinátu Kazmarova , avšak po vypuknutí krize prohlédne kazmarovský humbuk, pochopí smysl křižovatky, do níž se dostal a nalézá novou, správnou cestu: po marných pokusech opatřit si práci ve vlasti odjíždí do SSSR. Pravdivý, umělecky silný obraz dějinného úseku buržoazní republiky od 20. let až po krizi v letech 30. Z široké galerie postav vystupuje do popředí rodina levicového advokáta Gamzy a příslušníci prole…tářské rodiny Urbanovy.Ústředníhrdina románu mladý dělník Ondřej Urban pracuje zpočátku oddaně pro rozkvět textilního kombinátu Kazmarova , avšak po vypuknutí krize prohlédne kazmarovský humbuk, pochopí smysl křižovatky, do níž se dostal a nalézá novou, správnou cestu: po marných pokusech opatřit si práci ve vlasti odjíždí do SSSR.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	327 s., [20] obr. příl
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Teissig
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Žatva. Ilustrovaná řada
Vydání:	Vyd. 20., v Československém spisovateli 19., 1. il.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 3. 2025 13:35
Číslo položky:	1179909

O autorovi

Marie Pujmanová

Marie Pujmanová, rozená Hennerová, byla česká spisovatelka a novinářka, laureátka Státní ceny . Byl jí udělen titul národní umělkyně . Její otec Kamil Henner byl univerzitním profesorem církevního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Bratr, Kamil Henner mladší, se stal významným neurologem. Sestra Anna Hennerová se provdala za pražského dramatika Jana Bartoše a krátce na to roku 1920 tragicky zemřela. Od roku 1912 žila v Českých Budějovicích a 8. června 1912 se provdala za syna zdejšího zámožného advokáta a politika Augusta Zátky Vlastislava Zátku. Svatba se konala v Praze v kostele Panny Marie Sněžné. Manželství však nebylo šťastné a po jejím nervovém onemocnění skončilo rozvodem. Podruhé se roku 1919 provdala za Ferdinanda Pujmana, z manželství se narodili dva synové: přírodovědec Vojtěch Pujman a spisovatel Petr Pujman . Pujmanová se později myšlenkově rozešla s pravicovými intelektuály i s třídou, ze které pocházela, od 30. let 20. století se orientovala na levicovou politiku a věnovala se dělnické problematice. Několikrát navštívila Sovětský svaz a tyto cesty velmi ovlivnily její myšlení. V roce 1932 podporovala stávku horníků v Mostě. V letech 1937–1939 byla místopředsedkyní Společnosti přátel demokratického Španělska. Přispívala do Rudého práva , Literárních novin, Lidových novin, Tribuny, Českého slova, Přítomnosti atd. Po roce 1945 byla aktivní také v oblasti zestátněné české kinematografie. Působila jako členka Filmového uměleckého sboru a Filmové rady, kde se podílela na hodnocení a schvalování filmových projektů. V 50. letech se stala jednou z hlavních propagátorek tehdejšího režimu. Dle tvrzení A. C. Nora např. spolupodepsala prohlášení, ve kterém souhlasila s popravou Milady Horákové a odsoudila ji. V denním tisku zveřejňovala svá mírová prohlášení, byla člen...

Více od autora