Václav Rabas
Lidé a věci domova

1954 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Nedávno zesnulý národní umělec, jeden z nejvýznačnějších představitelů současné české realistické krajinomalby, shrnul do knihy obrazovou žeň z let 1952-1953, kdy se po záchvatu nemoci uchýlil ke kresbě tuší. Vcyklu, jemuž dal důvěrný název "Lidé a věci domova", zachytil přírodní detaily i krajinové záběry z nejbližšíh…o okolí svého domku v rodných Krušovicích. Zátiší, podoby domácích lidí, portréty dělníků, zemědělců, družstevníků, pionýrské mládeže, přátel umělců. Nedávno zesnulý národní umělec, jeden z nejvýznačnějších představitelů současné české realistické krajinomalby, shrnul do knihy obrazovou žeň z let 1952-1953, kdy se po záchvatu nemoci uchýlil ke kres…bě tuší. Vcyklu, jemuž dal důvěrný název "Lidé a věci domova", zachytil přírodní detaily i krajinové záběry z nejbližšího okolí svého domku v rodných Krušovicích. Zátiší, podoby domácích lidí, portréty dělníků, zemědělců, družstevníků, pionýrské mládeže, přátel umělců.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý lehce opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	~~119 Kč~~ 89 Kč
	Stav Dobrý lehce odřená obálka, lehce natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	89 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	17 , 42 nečíslovaných listů obrazových příloh
Jazyk:	česky
Vydání:	I. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 6. 2024 15:39
Číslo položky:	867552

O autorovi

Václav Rabas

Václav Rabas byl český malíř, který mezi prvními získal titul národního umělce. Byl členem Umělecké besedy, Spolku Mánes, spoluzakladatelem Sdružení českých umělců a grafiků Hollar a patřil mezi tzv. pátečníky. Rabas se narodil v Krušovicích jako syn podruhé oženěného mlynáře. Jeho otec ovšem zemřel, když bylo Václavovi pouhých sedm let. Díky houževnaté matce Františce se mu přesto dostalo dostatek prostoru ke vzdělání. Maturoval na nejstarší reálce v Čechách v Rakovníku v roce 1904. Po vojenské službě byl o dva roky později přijat na Akademii výtvarných umění v Praze. Absolvoval sice všeobecnou část, ale ve speciální příliš dlouho nevydržel a studium přerušil. V roce 1909 vstoupil do Umělecké besedy, kde se pod vlivem ostatních členů zdokonaloval a zároveň hledal nový obsah tvorby. Svá studia dokončil u Maxe Švabinského, pod jehož vedením pracoval od roku 1911. Vyjel do severní Itálie a do Paříže, ovšem domek si postavil v rodných Krušovicích, v nichž se též oženil. Mezi prvními byl povolán na frontu do první světové války, kde byl již v září 1914 na východní frontě zraněn tak, že se přes lazarety vrátil domů a na bojišti se už neobjevil. Po válce se v nově vzniklém Československu střídavě podílel redakčně na tvorbě sborníku a časopisu Život a satirického časopisu Nebojsa. Zdokumentoval také stopy války na Slovensku. Dva roky byl v té době členem Spolku Mánes. Patřil též mezi pátečníky, čili se velmi blízce poznal s Karlem Čapkem i jeho bratrem a svým kolegou Josefem a dále např. s budoucím prezidentem Benešem. Znovu se vydal do Itálie a po návratu si zařídil obytný ateliér v Praze. Od roku 1923 byl předsedou Výtvarného odboru Umělecké besedy. Posléze se stal dokonce starostou Umělecké besedy. Jeho obrazy v té době úspěšně reprezentovaly české malířství v zahraničí , Rabas však projížděl především svůj rodný kraj. V něm také přečkal druhou světovou ...

Více od autora