Ivan Borkovský
Levý Hradec : nejstarší sídlo Přemyslovců

1965 | Nakladatelství Československé akademie věd

Další výklad zahrnuje místo, polohu a ohraničení hradiště, jeho opevnění, obytná postavení, Bořivojovu rotundu, pohřebiště a památky hmotné kultury. Poté uvádí jednak nástin společ. a hospod. poznatků, jednak historické závěry. Další výklad zahrnuje místo, polohu a ohraničení hradiště, jeho opevnění, obytná postavení, Bořivojovu rotundu, pohřebiště a památky hmotné kultury. Poté uvádí jednak nástin společ. a hospod. poznatků…, jednak historické závěry.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	169 Kč
	Stav Dobrý lehce zašlé stránky, bez obálky	Skladem pro e-shop	129 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	90 , 32 obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Památníky naší minulosti
Vydání:	Vydání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 12. 2025 13:34
Číslo položky:	1481285

O autorovi

Ivan Borkovský

Ivan Borkovský byl ukrajinský archeolog specializující se na dějiny raného středověku, působící především na území Prahy a mapující tedy vývoj pražské aglomerace ve středověku. Patří k zakladatelským osobnostem české středověké archeologie. Pocházel z rakouské Haliče. Po převzetí moci bolševiky v Rusku emigroval roku 1918 do Prahy, kde vystudoval archeologii na FF UK . Na počátku své kariéry se chtěl věnovat eneolitu, ale v roce 1925 začal velký archeologický výzkum na Pražském hradě a Borkovský se ho zúčastnil, od roku 1926 již jako asistent Karla Gutha, vedoucího tohoto výzkumu. Od roku 1930 se staral o sbírky J. A. Jíry na Hanspaulce a analýza zde uložené raně středověké keramiky mu pomohla rozlišit tzv. pražský typ . V letech 1933-1945 byl profesorem archeologie a dvakrát také rektorem na exilové Ukrajinské svobodné univerzitě v Praze. V roce 1943 se stal vedoucím prací na Pražském hradě a této činnosti se věnoval do roku 1974. Roku 1961 obhájil doktorskou dizertační práci Pražský hrad ve světle nových výzkumů. Mimoto provedl na území hlavního města další výzkumy, např. v Anežském klášteře, Betlémské kapli, Bartolomějské ulici, účastnil se i výzkumu na Vyšehradě. Po druhé světové válce pokračoval s pracemi na Pražském hradě, v roce 1952 objevil kostel Panny Marie mezi II. a IV. nádvořím. V letech 1947-1954 provedl archeologický výzkum na Levém Hradci, kde objevil rotundu sv. Klimenta. Je pohřben spolu se svou partnerkou, archeoložkou Libuší Jansovou a jejím otcem malířem Václavem Jansou na Olšanských hřbitovech v Praze.

Více od autora