Knihy
Ostatní
Humor
Miloslav Švandrlík
Lásky Černého barona

Miloslav Švandrlík
Lásky Černého barona : příběhy Romana Kefalína z let 1947 až 1952

1991 | Nakladatelství Práce

Černý baron Roman Kefalín jako vášnivý milovník, který má s dívkami pramálo zkušeností a každé jeho milostné dobrodružství končí většinou pořádným průšvihem. Černý baron Roman Kefalín jako vášnivý milovník, který má s dívkami pramálo zkušeností a každé jeho milostné dobrodružství končí většinou pořádným průšvihem.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~79 Kč~~ 39 Kč
Stav Dobrý mírně zvlněné stránky, razítko z knihovny	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 35 Kč
Stav Mírně opotřebená knižní blok se z části odlepuje od hřbetu desek, vše drží	Skladem pro e-shop	~~79 Kč~~ 29 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	155
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020801715
ISBN:	9788020801715
Ilustrátor:	Jiří Winter-Neprakta
Edice:	Románové novinky, 4. svazek ed. 4. svazek ed. Černí baroni
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 6. 2024 16:33
Číslo položky:	884066

O autorovi

Miloslav Švandrlík

Miloslav Švandrlík byl český spisovatel a humorista. Používal také pseudonym Roman Kefalín. Lze se také setkat s křestním jménem Miroslav, které je však chybné. Po vystudování základní školy prošel několik zaměstnání, také absolvoval dvouleté studium na pedagogickém oddělení městské hudební školy v Praze. Po roce 1950 získal maturitu . V letech 1951–1953 studoval na DAMU, studia však po dvou letech zanechal. Po ukončení studia se stal asistentem režie ve Vesnickém divadle v Praze. V roce 1953 nastoupil vojenskou službu k Technickým praporům TP, po jejímž ukončení v roce 1955 byl krátce zaměstnán jako vychovatel korejských dětí v Liběšicích a pak se stal profesionálním spisovatelem. Jeho nejúspěšnějším dílem se stalo dílo Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky, které znázorňovalo ironizující a satirickou formou absurdity v tehdejší socialistické armádě. Vše co psal, bylo humoristického až satirického charakteru. Spolupracoval i s celou řadou časopisů a divadel. V těchto časopisech se často podílel na vtipech Jiřího Wintera Neprakty. Napsal několik rozhlasových a televizních scénářů. V letech 1990 až 1997 vystupoval na besedách a doprovodných pořadech k výstavám Masarykova demokratického hnutí. M. Švandrlík zemřel v Praze, ale je pohřben v Kutné Hoře na hřbitově u Nejsvětější Trojice. Seznam 307 Švandrlíkových hororových povídek se nachází v článku Seznam hororových povídek Miloslava Švandrlíka. Dlouho žil na pražském Chodově; několik dní před jeho smrtí v říjnu 2009 mu bylo uděleno čestné občanství MČ Praha 11. 21. dubna 2010 bylo na jeho počest pojmenováno prostranství na Chodově mezi ulicemi Skřivanova a Lažanského, Švabinského a 7. května. Na tomto náměstí byla 14. října 2010 odhalena jeho busta od českého sochaře Miro...

Více od autora