Karel Domin
Květena Čech se zvláštním zřením k útvarům rostlinným, vztahům rostlin k půdě a podnebí a k dějinám jejího výzkumu

1917 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

Kniha o rostlinách na našem území, jedno z vydání vydáno týmž nakladatelem ve Vídni, druhé v Praze. 3. vydání Kniha o rostlinách na našem území, jedno z vydání vydáno týmž nakladatelem ve Vídni, druhé v Praze. 3. vydání

Součástí souboru:

Květena Čech 1917 Část 1 (2 svazky (y 1-137))

Stav

Dobrý

mírně zašlé, oděrky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, lehké oděrky
Vazba:	volná brož
Počet stran:	137, [8] obr. příl; 2 sv
Jazyk:	česky
Edice:	Za vzděláním : knížky pro každého, Za vzděláním, Květena Čech se zvláštním zřením k útvarům rostlinným, vztahům rostlin k půdě a podnebí a k dějinám jejího výzkumu..., Nerostopis Čech, Mikroby v přírodě a v domácnosti, O ptačím stěhování, Život našich hub
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 7. 2022 13:57
Číslo položky:	363257

O autorovi

Karel Domin

Karel Domin byl český botanik, vysokoškolský pedagog a politik. Narodil se v Kutné Hoře, kde jeho otec Karel Domin působil jako učitel na učitelském ústavu. Dědečkem z matčiny strany byl Gustav Adolf Lindner. Karel Domin vystudoval botaniku na České univerzitě v Praze. Po habilitaci v roce 1906 byl roku 1916 jmenován profesorem botaniky. Jeho vědecká činnost se zaměřovala především na taxonomii rostlin, fytogeografii a geobotaniku. Prováděl též floristický výzkum Československa a účastnil se i expedice do jihovýchodní Asie. Věnoval se také ochraně přírody a je považován za člověka, který se nejvíce zasadil o vznik Tatranského národního parku. V letech 1922–1923 byl děkanem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a v letech 1933–1934 rektorem Univerzity Karlovy. Jako rektor se snažil o získání finančních prostředků na rekonstrukci Karolina a angažoval se při takzvané insigniádě, v jejímž rámci stál na straně těch, kteří požadovali vydání univerzitních insignií, které protiprávně zadržovala Německá univerzita v Praze. V letech 1935 až 1939 byl Karel Domin poslancem Národního shromáždění republiky Československé, do kterého byl zvolen za Národní sjednocení. V době druhé republiky byl členem organizace Akce národní obrody. Po druhé světové válce a nástupu komunistů k moci se již ke své vědecké práci nemohl pro své pravicové politické názory vrátit. V Praze 13 je po něm pojmenována ulice – Dominova. Jeho jméno nese i Dominova skalka. Dominovo jméno nese i lokalita v západoslovenském pohoří Považský Inovec .

Více od autora