Knihy
Filozofie a náboženství
Citáty a aforismy
Marie Hrušková
Kult stromů v zemích Koruny české

Marie Hrušková
Kult stromů v zemích Koruny české

2005 | Nakladatelství Národní divadlo Abonent ND

Kult stromů se vztahuje již k nejstarším dobám, kdy naši pohanští předci - Keltové, Slované - uctívali přírodu. Spojovali ji s posvátnem, božstvy. Svoje místo zaujímaly stromy i ve světové mytologii, jak ukazuje malý exkurz v knize. Po staletí se pak kult stromů udržoval v lidových zvycích, pověstech, pověrách, mýtech …a symbolech. Kult stromů zasahuje i do náboženského cítění lidí, svoje místo má také ve východních nábožensko-filozofických systémech. V našich zemích v době obrození se těšily velké pozornosti památné stromy, od 19. století se stromek stal jedním z hlavních symbolů Vánoc. Ve dvacátém století se setkáváme s národními a memoriálními stromy, stromy v lese během války poskytují úkryty... Zkrátka stromy, jejich posvátnost provázejí člověka až do současnosti, i když dnešní západní civilizace kultu stromů příliš nepřeje. Vztah člověka ke stromům je však nezbytným předpokladem dosažení partnerství lidí s přírodou, a tedy i přežití. Kniha začíná úvodním slovem botanika V. Větvičky o stromech a je zakončena krátkými přílohami na téma soužití lidí a stromů. Kult stromů se vztahuje již k nejstarším dobám, kdy naši pohanští předci - Keltové, Slované - uctívali přírodu. Spojovali ji s posvátnem, božstvy. Svoje místo zaujímaly stromy i ve světové mytologii, …jak ukazuje malý exkurz v knize. Po staletí se pak kult stromů udržoval v lidových zvycích, pověstech, pověrách, mýtech a symbolech. Kult stromů zasahuje i do náboženského cítění lidí, svoje místo má také ve východních nábožensko-filozofických systémech. V našich zemích v době obrození se těšily velké pozornosti památné stromy, od 19. století se stromek stal jedním z hlavních symbolů Vánoc. Ve dvacátém století se setkáváme s národními a memoriálními stromy, stromy v lese během války poskytují úkryty... Zkrátka stromy, jejich posvátnost provázejí člověka až do současnosti, i když dnešní západní civilizace kultu stromů příliš nepřeje. Vztah člověka ke stromům je však nezbytným předpokladem dosažení partnerství lidí s přírodou, a tedy i přežití. Kniha začíná úvodním slovem botanika V. Větvičky o stromech a je zakončena krátkými přílohami na téma soužití lidí a stromů.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý PODPIS	Skladem pro e-shop	159 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 79 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	155
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072582119
ISBN:	9788072582112
Ilustrátor:	Jaroslav Turek
Edice:	Abonent ND
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 2. 2025 15:6
Číslo položky:	1128568

O autorovi

Marie Hrušková

Marie Hrušková je česká spisovatelka, scenáristka a pedagožka. Po studiu na Pedagogické fakultě a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy učila 37 let na různých školách v Praze, z toho od roku 1969 dvacet pět let na Akademickém gymnáziu ve Štěpánské ulici. Tam učila češtině, ruštině a vedla dramatický soubor, pro který také psala programy, například pásmo veršů Jiřího Suchého Babeta přišla do Štěpánské, Naše paní B.N. nebo Ty lásko pozdravena buď. Učila mimo jiné i scenáristu Petra Jarchovského, režiséra Jana Hřebejka, ekonoma Petra Zahradníka, novináře Jiřího Majstra či spisovatelku Terezu Boučkovou. Ve své tvůrčí činnosti se soustředí především na tematiku památných stromů z historicko-etnologického hlediska, často s regionálním zaměřením. Od konce šedesátých let vydávala články v časopisech , mezi lety 1980–2010 vydala zhruba 30 knih, z nichž mnohé doprovázely ilustrace akademického malíře Jaroslava Turka a v menší míře i fotografie Marie Holečkové. Marie Hrušková psala od dob studií, proto ji malíř Jaroslav Turek roku 1967 požádal o zpracování textů k jeho kresbám památných stromů. Disertační práce „Památné stromy v ústní lidové slovesnosti a v literatuře“ předznamenala zaměření jejího dalšího psaní – osudy stromů a vztahy lidí k nim, souvislost s historií naší země i nutnost ochraňovat přírodu se staly hlavními náměty. Za výtvarné spolupráce s Jaroslavem Turkem vydala roku 1986 brožuru v PNS Praha o výchovném využití památných stromů ve škole, podrobněji se však památnými stromy i historií míst, kde rostou, mohli zabývat oba autoři až v knize vydané nakladatelstvím Sylva Regina v roce 1995 Památné stromy, na kterou navázal II. díl roku 2001. Spolu s Jaroslavem Turkem vydali „What trees remember“ i českou verzi „Stromy pamatují“ , knihu zajímavou i výtvarným zpracováním. Knihu „Kult stromů v zemích koruny české“ , v níž autorka souborně přibližuje historii a kořeny našich vztahů ke stromům a doplňuje od...

Více od autora