Knihy
Poezie
Česká poezie
Karel Havlíček Borovský
Křest svatého Vladimíra ; Král Lávra ; Tyrolské...

Karel Havlíček Borovský
Křest svatého Vladimíra ; Král Lávra ; Tyrolské elegie ; Epigramy

2017 | Nakladatelství Fortuna Libri

Tři stále živé a svěží satirické skladby společně se souborem klasických epigramů bojují proti absolutismu a církevní moci, vysmívají se zlořádům ve společnosti a protestují proti myšlenkovému zpátečnictví."Křest svatého Vladimíra" je slavnou satirickou básní, jež zůstala nedokončena a vznikala roku 1855 během autorova… nuceného pobytu v tyrolském Brixenu. Útočí na tehdejší společenské i politické poměry v rakousko-uherském mocnářství a na jedné straně zesměšňuje církevní dogmatiku, na druhé si všímá despotismu Bachova režimu, popisovaného ovšem s groteskní nadsázkou. "Král Lávra" je inspirovaný pohádkou o králi Midasovi s oslíma ušima. V Havlíčkově interpretaci se ale skrývá i nefalšovaný výsměch hlouposti a krutosti korunovaných hlav i kritika systému, který dává jedinému člověku neomezenou moc nad životy ostatních lidí. "Tyrolské elegie" jsou pak autorovým ironickým záznamem a popisem jeho deportace do vyhnanství v tyrolském Brixenu, k níž došlo roku 1851. Závěrečné "Epigramy" jsou v Havlíčkově podání stručným, vyhroceným a dokonale zvládnutým básnickým útvarem, který on sám charakterizoval Tři stále živé a svěží satirické skladby společně se souborem klasických epigramů bojují proti absolutismu a církevní moci, vysmívají se zlořádům ve společnosti a protestují proti myšlenkovému zpátečn…ictví."Křest svatého Vladimíra" je slavnou satirickou básní, jež zůstala nedokončena a vznikala roku 1855 během autorova nuceného pobytu v tyrolském Brixenu. Útočí na tehdejší společenské i politické poměry v rakousko-uherském mocnářství a na jedné straně zesměšňuje církevní dogmatiku, na druhé si všímá despotismu Bachova režimu, popisovaného ovšem s groteskní nadsázkou. "Král Lávra" je inspirovaný pohádkou o králi Midasovi s oslíma ušima. V Havlíčkově interpretaci se ale skrývá i nefalšovaný výsměch hlouposti a krutosti korunovaných hlav i kritika systému, který dává jedinému člověku neomezenou moc nad životy ostatních lidí. "Tyrolské elegie" jsou pak autorovým ironickým záznamem a popisem jeho deportace do vyhnanství v tyrolském Brixenu, k níž došlo roku 1851. Závěrečné "Epigramy" jsou v Havlíčkově podání stručným, vyhroceným a dokonale zvládnutým básnickým útvarem, který on sám charakterizoval

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce naražené rohy desek

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	799 Kč
	Stav Dobrý lehce naražené rohy desek	Skladem pro e-shop	649 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehce naražené rohy desek
Vazba:	pevná
Počet stran:	238
Jazyk:	česky
ISBN10:	8075461126
ISBN:	9788075461124
Ilustrátor:	Josef Lada
Vydání:	V nakladatelství Fortuna Libri vydání druhé
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 1. 2026 9:22
Číslo položky:	1546238

O autorovi

Karel Havlíček Borovský

Karel Havlíček Borovský, pseudonymem Havel, vlastním jménem Karel Havlíček , byl český novinář, spisovatel, básník a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k druhé generaci národních buditelů. Přídomek „Borovský“, kterým často podepisoval své články, je odvozen od jeho místa narození . Karel Havlíček byl synem Matěje Havlíčka, kupce, a Josefíny Dvořákové, dcery sládka z Horní Cerekve. V dětství žil ve vesnici Borová na Vysočině a v Německém Brodě, kam se rodina v roce 1830 přestěhovala. Jeho otec měl zde na náměstí živnost . V devíti letech odešel na rok do Jihlavy, kde se učil němčině a také zde začal chápat národnostní rozdíly. Od roku 1833 studoval v Německém Brodě gymnázium. V roce 1838 gymnázium dokončil. Od toho samého roku studoval filosofii v Praze. Havlíček toužil po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vstoupil proto do kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly – kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v duchu protinárodním. Na podzim 1841 proto seminář opustil a stal se až do konce života nekompromisním kritikem římskokatolické církve. Vystupoval rovněž proti celibátu, který byl dle jeho názoru proti přírodě a lidské přirozenosti. Zprvu byl vlivem Jána Kollára a dalších přátel zastáncem rusofilství a všeslovanské vzájemnosti. Svůj názor výrazně korigoval po ročním pobytu v carském Rusku, kde působil jako vychovatel u významného profesora. Již roku 1844 se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná. Po návratu z Ruska vychází jeho první tištěné dílo v příloze Pražských novin – Obrazy z Rus. Roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin. Psal také do satirické přílohy časopisu Če...

Více od autora