Alejo Carpentier
Království z tohoto světa

1998 | Nakladatelství Host

„V této knize nás na samém prahu šedesátých let poprvé ovanul horký a vlahý vítr „magického realismu“ autorů latinské Ameriky. Bezprostředním podnětem k napsání Království tohoto světa však byla Carpentierovi návštěva Haiti v roce 1943. Jeho vyprávění je založeno na přesné dokumentaci, jež respektuje historickou p rav…du – událostí, osobních jmen třebas i druhořadých, míst a dokonce ulic – a pod svým zdánlivým časovým nezačleněním i úzkostlivou souvislost dat a chronologie. Carpentierovi se ovšem dokumentace jednoho z mnoha povstání otroků v druhé polovině 18. století nestala účelem, ale východiskem k uměleckému dílu neslábnoucí působivosti, k vyvolání „reálně zázračné“ dobové atmosféry, podivuhodnému znovuoživení postav oněch událostí. Opar mytičnosti, zázračnosti, a naopak vědomí reálnosti dávných bájí, které Evropa již dávno pozbyla, je zde výsledkem spojení vypjaté, v podstatě ještě středověké víry španělských dobyvatelů a různých náboženství domorodých indiánů s kulty africkými, které si přivezli černí otroci. tyto představy prozařují hrdinům příběhu realitu natolik, že není zcela jisté, kde končí skutečnost a kde začíná legenda. Tuto vzrušující nejednoznačnost zakomponoval Carpentier i do výstavby příběhu. Je to román či novela? Možná spíš očistný obřad woodoo, ale zejména zvolna gradující krvavá rapsodie. „V této knize nás na samém prahu šedesátých let poprvé ovanul horký a vlahý vítr „magického realismu“ autorů latinské Ameriky. Bezprostředním podnětem k napsání Království tohoto světa však byla Carp…entierovi návštěva Haiti v roce 1943. Jeho vyprávění je založeno na přesné dokumentaci, jež respektuje historickou p ravdu – událostí, osobních jmen třebas i druhořadých, míst a dokonce ulic – a pod svým zdánlivým časovým nezačleněním i úzkostlivou souvislost dat a chronologie. Carpentierovi se ovšem dokumentace jednoho z mnoha povstání otroků v druhé polovině 18. století nestala účelem, ale východiskem k uměleckému dílu neslábnoucí působivosti, k vyvolání „reálně zázračné“ dobové atmosféry, podivuhodnému znovuoživení postav oněch událostí. Opar mytičnosti, zázračnosti, a naopak vědomí reálnosti dávných bájí, které Evropa již dávno pozbyla, je zde výsledkem spojení vypjaté, v podstatě ještě středověké víry španělských dobyvatelů a různých náboženství domorodých indiánů s kulty africkými, které si přivezli černí otroci. tyto představy prozařují hrdinům příběhu realitu natolik, že není zcela jisté, kde končí skutečnost a kde začíná legenda. Tuto vzrušující nejednoznačnost zakomponoval Carpentier i do výstavby příběhu. Je to román či novela? Možná spíš očistný obřad woodoo, ale zejména zvolna gradující krvavá rapsodie.

Stav

Dobrý

vybledlý hřbet obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, vybledlý hřbet obálky
Vazba:	Brožovaná s obálkou
Počet stran:	116
Jazyk:	česky
ISBN10:	808605523X
ISBN:	9788086055237
Překladatel:	Eduard Hodoušek
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Chiméra
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	20. 9. 2024 13:29
Číslo položky:	976529

O autorovi

Alejo Carpentier

Alejo Carpentier y Valmont byl kubánský romanopisec a muzikolog, který významně ovlivnil jihoamerickou literaturu. Jeho styl „zázračně reálného“ je často spojován s magickým realismem. Alejo Carpentier se narodil 26. prosince 1904 v Lausanne. Sám sebe považoval za Kubánce, ačkoli jeho rodiče byli Francouz a Ruska, kteří se potkali ve Švýcarsku. Původně studoval architekturu, později se věnoval hudbě a muzikologii. Jako levicový novinář utekl Carpentier před diktátorským režimem Gerarda Machada a později i Fulgencia Batisty. V letech 1928-1939 žil v Paříži, kde se setkal se surrealisty, přidružil se k avantgardním literárním proudům, působil jako dopisovatel latinskoamerických časopisů, spolupracoval s rozhlasem a psal libreta k baletům. Po návratu do Havany byl jmenován spoluředitelem rozhlasu, avšak již v roce 1945 z Kuby opět odešel a žil v exilu ve Venezuele. Do vlasti se vrátil až v roce 1959 za vlády Fidela Castra. Z návštěvy na Haiti napsal svou nejznámější novelu Království z toho světa. Jedna z vlastností jeho tvorby je fascinace kultem voodoo.

Více od autora