Desider Galský
Král Madagaskaru

1967 | Státní nakladatelství dětské knihy

Mořic Beňovský je jednou z nejzajímavějších postav osmnáctého století. Tento voják, dobrodruh a šlechtic napsal své paměti, které se často stávaly podkladem pro rozličná zpracování v různých světových jazycích. Několik národů se uchází o tohoto hrdinu jako o svého příslušníka. Státní příslušností byl Rakušan, rodem Slo…vák, příslušností k uherské šlechtě si na něho činí nárok Maďaři, a jako účastníka polských proti-carských rebelií a na základě příbuznosti s polským šlechticem v podstatě téhož jména ho mezi sebe počítají Poláci. Ale totéž právo by mohli mít i Francouzi, neboť jiný jeho strýc byl pofrancouzštělým šlechticem a Beňovský sám byl ve službách francouzského krále. A v neposlední řadě by mohl být pokládán za Madagaskařana, neboť tamější obyvatelé si ho zvolili za svého krále a jejich ostrovu také srdce Beňovského především patřilo.

Ale tehdy, v osmnáctém století, když se Beňovský stal povstalcem, zajatcem, vyhnancem, plavcem, osadníkem a králem, panovala pro určení příslušnosti člověka jiná měřítka. Ostatně určení příslušnosti není ani tak významné, jako spíše to, že jeho životopis dodnes dovede vzrušit čtenáře bohatými osudy, velkou barvitostí líčení, odvážnými činy a konec konců tu a tam i výmysly. Pro to všechno a přes to všechno bereme i dnes rádi do rukou tuto knihu, neboť napínavé čtení bylo oblíbené a vyhledávané nejen v osmnáctém století, ale také ve dvacátém. Mořic Beňovský je jednou z nejzajímavějších postav osmnáctého století. Tento voják, dobrodruh a šlechtic napsal své paměti, které se často stávaly podkladem pro rozličná zpracování v různých světových… jazycích. Několik národů se uchází o tohoto hrdinu jako o svého příslušníka. Státní příslušností byl Rakušan, rodem Slovák, příslušností k uherské šlechtě si na něho činí nárok Maďaři, a jako účastníka polských proti-carských rebelií a na základě příbuznosti s polským šlechticem v podstatě téhož jména ho mezi sebe počítají Poláci. Ale totéž právo by mohli mít i Francouzi, neboť jiný jeho strýc byl pofrancouzštělým šlechticem a Beňovský sám byl ve službách francouzského krále. A v neposlední řadě by mohl být pokládán za Madagaskařana, neboť tamější obyvatelé si ho zvolili za svého krále a jejich ostrovu také srdce Beňovského především patřilo.

Ale tehdy, v osmnáctém století, když se Beňovský stal povstalcem, zajatcem, vyhnancem, plavcem, osadníkem a králem, panovala pro určení příslušnosti člověka jiná měřítka. Ostatně určení příslušnosti není ani tak významné, jako spíše to, že jeho životopis dodnes dovede vzrušit čtenáře bohatými osudy, velkou barvitostí líčení, odvážnými činy a konec konců tu a tam i výmysly. Pro to všechno a přes to všechno bereme i dnes rádi do rukou tuto knihu, neboť napínavé čtení bylo oblíbené a vyhledávané nejen v osmnáctém století, ale také ve dvacátém.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

zkosený hřbet, zašlá obálka

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	259 Kč
	Stav Dobrý zkosený hřbet, zašlá obálka	Skladem pro e-shop	239 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, zkosený hřbet, zašlá obálka
Vazba:	pevná
Počet stran:	207
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Ervín Urban
Edice:	97. svazek ed. 97. svazek ed. Knihy odvahy a dobrodružství
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 1. 2026 11:58
Číslo položky:	1576687

O autorovi

Desider Galský

Desider Galský byl československý spisovatel a publicista židovského původu pocházející ze Slovenska. Po studiu historie v Praze pracoval v rozhlase a na ministerstvu zahraničních věcí. Od roku 1951 se však musel osm let živit jako dělník v ČKD Praha. V roce 1959 mohl začít pracovat jako nakladatelský redaktor a začal také publikovat. Postupně se také stal význačným činitelem české židovské komunity. Od roku 1979 řídil Věstník Židovských náboženských obcí a Židovskou ročenku a roku 1980 byl zvolen předsedou Rady židovských náboženských obcí v České republice. Zemřel na následky automobilové nehody. Jako spisovatel se zaměřoval na historické náměty a jako publicista řešil především problematiku mezinárodních vztahů. Zemřel roku 1990 v Praze. Pohřben byl na Novém židovském hřbitově na Olšanech.

Více od autora