Knihy
Filozofie a náboženství
Filozofie
Bernard Bolzano
Konec dějin či zánik kultury?

Bernard Bolzano: Konec dějin či zánik kultury?

Bernard Bolzano, Egon Schiele
Konec dějin či zánik kultury?

1994 | Nakladatelství Prago Media

Je současná kultura ohrožena? Existuje spor mezi kulturou a civilizací? Bolzanovo pojetí ,,vlasti". Pražská ironie. Německá a židovská kultura v expresionistickém desetiletí. Je současná kultura ohrožena? Existuje spor mezi kulturou a civilizací? Bolzanovo pojetí ,,vlasti". Pražská ironie. Německá a židovská kultura v expresionistickém desetiletí.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	59 Kč
	Stav Mírně opotřebená vazba lehce prasklá	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	111
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090153313
ISBN:	9788090153318
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 7. 2025 15:5
Číslo položky:	1313076

O autorech

Bernard Bolzano

Bernard Bolzano byl český německy hovořící matematik, filozof, estetik a kněz. Bernard Bolzano se narodil 5. října 1781 v Praze v rodině obchodníka. Jeho otec – Bernard Pompeius byl původem z italské Nessy, v dětském věku přišel do Čech a v roce 1767 se trvale usídlil v Praze. Zde působil jako obchodník se starožitnostmi a uměleckými předměty. Matka Cecilie Maurerová byla dcerou pražského obchodníka se železářským zbožím Václava Františka Maurera, jehož otec Michal Maurer přišel do Prahy roku 1704 z panství Rosenau v Dolním Rakousku. Z manželství Bolzanových vzešlo dvanáct dětí, leč dospělosti se dožily pouze dvě – prvorozený Jan a Bernard. Bernard Bolzano vystudoval piaristické gymnázium v Praze, které ukončil s výborným prospěchem roku 1796. Poté se věnoval studiu matematiky a logiky v tříleté filosofické přípravce, kde přednášel Stanislav Vydra. Školní rok 1799–1800 soukromě studoval zejména matematiku a filozofii a současně navštěvoval přednášky prvního a druhého ročníku na Filozofické fakultě Karlo–Ferdinandovy univerzity, a to zejména přednášky matematika Františka Josefa Gerstnera. Přes obrovský zájem o matematiku a filosofii se po uplynutí tohoto roku rozhodl pro studium teologie. Na podzim roku 1804 se Bernard Bolzano ucházel o místo profesora matematiky na pražské univerzitě, které se uvolnilo odchodem S. Vydry do penze. Přestože při konkurzní zkoušce, která byla na místo vypsána, obstál velmi dobře, byl tento post udělen staršímu uchazeči, Josefu L. Janderovi. Bernard Bolzano byl vysvěcen 7. dubna 1805 knězem a o 10 dní později byl promován doktorem filozofie. Na univerzitu nastoupil v roce 1805, kdy přijal místo univerzitního učitele, profesora filozofie náboženství. Mezi lety 1805–1819 byl univerzitním kazatelem v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze, kde ve svých kázáních ovlivňoval inteligenci v éře národního obrození. V roce 1819, na Štědrý den, mu bylo znemožněno ...

Více od autora

Egon Schiele

Egon Schiele byl rakouský malíř a kreslíř; žák Gustava Klimta. Poté, co opustil vídeňskou secesi, si vytvořil vlastní působivý styl, jenž svou náladou zapadá do evropského expresionismu. Je autorem provokativních aktů v pohnutých pozicích, portrétů měst a vlastních podobizen. Často pobýval a tvořil v Českém Krumlově, ze kterého pocházela jeho matka. Narodil se 12. června 1890 v Tullnu v Dolních Rakousích. Dědeček z otcovy strany Karl Ludwig Schiele pracoval jako přednosta stanice na rakouských drahách. Babička pocházela z německého Ballenstedtu. Jeho matka Marie, rozená Soukupová, pocházela z Českého Krumlova. Po otci z Mírovic byla napůl Češka a po mamince z převážně německého Krumlova napůl Němka. Roku 1880 porodila děvče a roku 1881 chlapce, oba se však narodili mrtví. Elvira, narozená roku 1883, se dožila jen deseti let. Roku 1886 se jí narodila dcera Melanie a po něm pak přišla roku 1893 na svět i jeho oblíbená sestra Gertrude. Zdá se, že měl zvlášť blízký vztah k svému otci Adolfovi, jenž pocházel z Vídně, a byl přednostou železniční stanice v Tullnu. Po něm zdědil celoživotní zálibu k železnici. Také jeho dědeček byl železničním inženýrem a stejně tak i Egonův pozdější poručník Leopold Czihaczek. U dráhy pracovala posléze i sestra Melanie. Byl plachý a uzavřený a raději se zabýval sám sebou, než aby vyhledával společnost druhých. Byl tiché dítě, jež se nevyznačovalo nápadnou ctižádostí nebo zvláštním nadáním ani na reálném gymnáziu v Kremži , ani v Klosterneuburgu . Jednu třídu musel dokonce opakovat, což později kvitoval nepřívětivou poznámkou, že jeho "neomalení učitelé" byly vždy jeho "nepřáteli". Jediný předmět, v němž prokázal píli a nadšení, bylo kreslení. Jeho učitel z Klosterneuburgu, Ludwig Karl Strauch, malíř Max Kahrer a augustiniánský kanovník Wolgang Pauker ho v tom s porozuměním podporovali. Byli to oni, kdo přes námitky jeho poručníka Leopol...

Více od autora