Knihy
Příroda a biologie
Houby
Tomáš Garrigue Masaryk
KOMPLET 8X Úvod do sociální energetiky + Život ...

Tomáš Garrigue Masaryk: KOMPLET 8X Úvod do sociální energetiky + Život venkova + Význam volebního práva pro veřejný život + Národ a půda + Národ, právo a stát + Ethika mezinárodních styků + Osm hodin práce + Vlastenectví a socialismus

Tomáš Garrigue Masaryk, Karel Hoch, Viktor Dvorský, Josef Nový, Ivan Žmavc, Jaroslav Kallab, Rudolf Rolíček, Edmund Burian
KOMPLET 8X Úvod do sociální energetiky + Život venkova + Význam volebního práva pro veřejný život + Národ a půda + Národ, právo a stát + Ethika mezinárodních styků + Osm hodin práce + Vlastenectví a socialismus

1904 | Nakladatelství Čas

Obsažené svazky:

Osm hodin práce, o boji hospodářském a sociálním : Dvě... 1905 (29 s., 2. vyd.)
Vlastenectví a socialismus 1918 (32 s.)
Úvod do sociální energetiky 1919 (67 s.)
Národ, právo a stát, cyklus přednášek O národnosti : předn... 1919 (23 s.)
Život venkova 1914 (99 s.)
Ethika mezinárodních styků 1919 (22 s.)
Význam volebního práva pro veřejný život, kritika rakouských volebních řádů 1904 (32 s.)
Národ a půda 1918 (16 s.)

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	29 + 32 + 67 + 23 + 99 + 22 + 32 + 16
Jazyk:	česky
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Knihovnička Času, 8, 42. svazek ed. 8, 42. svazek ed. Duch a svět, 4. svazek ed. 4. svazek ed. Přátelství, 162, 163. svazek ed. 162, 163. svazek ed. Umělecké snahy, 163. svazek ed. 163. svazek ed. Uměleckých snah, 3, 4. svazek ed. 3, 4. svazek ed. Přednášky Filosofické jednoty, 1, 3. svazek ed. 1, 3. svazek ed. Cyklus o národnosti, Přednášky Jednoty filosofické
Vydání:	druhé vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 1. 2024 22:6
Číslo položky:	728622

O autorech

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora

Viktor Dvorský

Viktora Dvorského lze právem označit za zakladatele české antropogeografie. Absolvent gymnázia v Žitné ulici se sice nejdříve zapsal na právnickou fakultu pražské Karlovy univerzity , později ho ale zlákalo studium geografie. Školní vědomosti doplňoval poznáváním reálií při svých četných cestách především na Balkán a coby milovník hor také do alpských zemí. Takto získal i podklady pro disertační práci Ekonomicko-geografická studie z Černé Hory, s níž r. 1907 ukončil studia na filozofické fakultě. Pokračoval ročním studiem na univerzitě v Berlíně a poté nastoupil jako asistent do Geografického ústavu UK. Na právech nabyté znalosti národohospodářské problematiky však uplatnil i v novém oboru. Jako první se totiž začal systematicky věnovat sociální, sídelní a hospodářské geografii. Již v roce 1910 publikoval v Machátově Ilustrovaném zeměpise syntetickou studii Všeobecný životopis člověka. Ve stejném roce se habilitoval na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v oboru geografie se zvláštním zřetelem k zeměpisu člověka. Druhou a třetí dekádu 20. století můžeme považovat za vrchol Dvorského odborné kariéry. Nejen že se v této době úspěšně habilitoval jako docent hospodářského a obchodního zeměpisu na Vysoké škole technické v Praze , účastnil se mezinárodního kongresu geografů v Římě a podnikl několik dalších cest na Balkán, ale po vypuknutí války a několika neúspěšných pokusech o emigraci z Rakousko-Uherska se vrátil do Prahy, kde se stal členem sdružení Národ a navázal kontakt s domácím odbojem. Začal sám vytvářet svou představu o ideální podobě samostatného československého státu. Poprvé ji zveřejnil r. 1917 ve formě mapy Československa, kde jako základ pro určení hranic použil přirozené kotliny. Jeho návrh byl v mnoha směrech smělejší než pozdější reálná hranice; především co se týče Maďarska, kde navrhoval posunutí jihovýchodní hranice až k pohoří Mátra. Stranou však nechával Podkarpatskou Rus, na kterou tehdy čeští politikové ostatn...

Více od autora