Peter Jilemnický
Kompas v nás

1952 | Nakladatelství Svoboda

Dílo, jímž v době jeho vzniku vrcholila "nejen románová tvorba Jilemnického, ale románová tvorba slovenská vůbec" , je ohlasem spisovatelova pobytu v SSSR. Pod dojmem zážitků v zemi budující socialismus formuje spisovatel svůj poměr ke skutečnostem ve vlastní zemi a dialektickomaterialistickou metodou zkoumá příčiny n…ešťastného života slovenského lidu za buržoasní republiky. Poznání, k nimž dospěl, vyjádřil v několika typických příbězích ze života slovenského lidu ve vlasti a v čs. kolonii v SSSR v letech NEPu a první pětiletky. Ústřední myšlenkou příběhů je otázka, čeho je člověku třeba k svobodnému, šťastnému tvůrčímu životu, na níž spisovatel odpovídá tím, že stanoví tři podmínky: odstranit z myslí lidí rozkladný vliv touhy po majetku, osvobodit se od škodlivých předsudků a přežitků minulosti a umožnit každému jednotlivci svobodný bohatý citový život, a vytvořit vlast, která je pracujícím skutečným domovem, z něhož byli vyhnáni všichni, kdo lid okrádali a ohlupovali. Kompasem, který ukáže, co je nutné nenávidět a za co je třeba bojovat, je v hlavách a srdcích lidí myšlenka socialistické revoluce - Románové formy nabývají příběhy rámcovým vyprávěním osetínského kolchozníka o bojích ruského proletariátu. Dílo, jímž v době jeho vzniku vrcholila "nejen románová tvorba Jilemnického, ale románová tvorba slovenská vůbec" , je ohlasem spisovatelova pobytu v SSSR. Pod dojmem zážitků v zemi budující socialis…mus formuje spisovatel svůj poměr ke skutečnostem ve vlastní zemi a dialektickomaterialistickou metodou zkoumá příčiny nešťastného života slovenského lidu za buržoasní republiky. Poznání, k nimž dospěl, vyjádřil v několika typických příbězích ze života slovenského lidu ve vlasti a v čs. kolonii v SSSR v letech NEPu a první pětiletky. Ústřední myšlenkou příběhů je otázka, čeho je člověku třeba k svobodnému, šťastnému tvůrčímu životu, na níž spisovatel odpovídá tím, že stanoví tři podmínky: odstranit z myslí lidí rozkladný vliv touhy po majetku, osvobodit se od škodlivých předsudků a přežitků minulosti a umožnit každému jednotlivci svobodný bohatý citový život, a vytvořit vlast, která je pracujícím skutečným domovem, z něhož byli vyhnáni všichni, kdo lid okrádali a ohlupovali. Kompasem, který ukáže, co je nutné nenávidět a za co je třeba bojovat, je v hlavách a srdcích lidí myšlenka socialistické revoluce - Románové formy nabývají příběhy rámcovým vyprávěním osetínského kolchozníka o bojích ruského proletariátu.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	450
Jazyk:	česky
Edice:	Spisy / Petr Jilemnický
Vydání:	I., aut. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 12. 2024 13:0
Číslo položky:	1077452

O autorovi

Peter Jilemnický

Peter Jilemnický byl slovenský spisovatel, novinář, učitel a komunistický politik českého původu. Narodil se v Kyšperku , ve východních Čechách. Pocházel z rodiny strojvedoucího; měl dva sourozence, bratra Jindřicha a sestru Marii. Vzdělání získal v měšťanské škole škole v Kyšperku a v Červené Vodě, potom pokračoval na Střední zemědělské škole v Chrudimi, ale maturoval na učitelském ústavu v Levicích na jižním Slovensku. Po ukončení studií pracoval jako učitel na Slovensku. V roce 1922 vstoupil do Komunistické strany Československa. V letech 1926–8 pobýval v Sovětském svazu. V roce 1927 byl přijat do sovětské komunistické strany a studoval na moskevském Státním institutu žurnalistiky. V roce 1928 se vrátil do ČSR a do r. 1929 působil spolu s E. Urxem v Moravské Ostravě v redakci Pravdy, ústředního orgánu KSČ pro Slovensko. Od roku 1936 učil ve městě Svätý Jur nedaleko Bratislavy, v roce 1939 se odstěhoval do Čech do vesnice Poříčí u Litomyšle. Do roku 1942 pak učil na vesnických školách. Jilemnický se za okupace zapojil do protifašistického boje. Byl členem ilegální komunistické odbojové organizace ve východních Čechách. Bratr Jilemnického byl v listopadu 1941 popraven. Jilemnický byl 27. října 1942 vyšetřován v Poříčí Gestapem a dalšího dne během výslechu v Pardubicích zatčen. V Pardubicích byl osm měsíců vězněn a v polovině června 1943 byl převezen do terezínské Malé pevnosti. Následně byl převezen do věznice v Litoměřicích a v říjnu odsouzen na osm let vězení. Vězení trávil v káznici Griebo u Coswigu poblíž Dessau. Na konci dubna 1945 se mu podařilo opustit tábor pod jménem jednoho polského vězně, který tam zemřel. Do Poříčí se vrátil 25. května 1945. V letech 1945–1946 byl zvolen poslancem Prozatímního Národního shromáždění za Komunistickou stranu Slovenska . V roce 1945 nastoupil...

Více od autora