Karel Čapek
Kniha apokryfů

1964 | Nakladatelství Československý spisovatel

Soubor apokryfních próz napsaných v letech 1920-1938. Autor v nich vtipně a naléhavě reaguje s využitím motivů, zejména antických, legendárních, biblických i historických na problémy své doby, uplatňuje v nich svou filosofii, usiluje o překonání vad člověka i společnosti, volá po pravdě, spravedlnosti a míru v lidstvu. Soubor apokryfních próz napsaných v letech 1920-1938. Autor v nich vtipně a naléhavě reaguje s využitím motivů, zejména antických, legendárních, biblických i historických na problémy své doby, uplatňu…je v nich svou filosofii, usiluje o překonání vad člověka i společnosti, volá po pravdě, spravedlnosti a míru v lidstvu.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce zkosený hřbet

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý lehce zkosený hřbet	Skladem pro e-shop	39 Kč
	Stav Dobrý natrhnutá obálka	KOMPLET Skladem pro e-shop	359 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zkosený hřbet
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	253
Jazyk:	česky
Vydání:	Vyd. 4., v Československém spisovateli 2.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 4. 2025 11:4
Číslo položky:	1220823

O autorovi

Karel Čapek

Karel Čapek byl český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a amatérský fotograf. Byl mladší bratr malíře a spisovatele Josefa Čapka . Narodil se v Malých Svatoňovicích v rodině venkovského lékaře MUDr. Antonína Čapka. Matka sbírala slovesný folklor. S rodiči se brzy přestěhoval do Úpice, kde byl v místním kostele 13. ledna 1890 pokřtěn. V Úpici také absolvoval základní školu Na Blahovce, která byla později, po Karlově smrti, přejmenována na Základní školu bratří Čapků. Poté studoval na gymnáziu v Hradci Králové, odkud musel po odhalení jím organizovaného protirakouského spolku přestoupit na gymnázium v Brně. Roku 1915 ukončil studium na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a získal doktorát. V letech 1910–1911 byl Karel Čapek na studijním pobytu v Paříži a v Berlíně. Karel Čapek trpěl od svých 21 let Bechtěrevovou nemocí, což je chronické zánětlivé onemocnění především páteřních obratlů. Pro svou nemoc nebyl odveden do rakouské armády a nemusel proto bojovat v první světové válce, přesto byl touto válkou a jejími následky velmi ovlivněn. Po ukončení studia krátce působil jako vychovatel v šlechtické rodině; v roce 1917 byl domácím učitelem Prokopa Lažanského na zámku Chyše. Jako vychovatel však údajně působil pouze tři měsíce, a brzy přešel k novinařině. Stal se redaktorem v několika denících a časopisech: v Národních listech , v týdeníku Nebojsa a v Lidových novinách . Z Národních listů odešel v roce 1921 na protest proti vyloučení svého bratra z redakce a proti politickému směřování listu, které vnímal jako zaměřené proti prvnímu československému prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi. V letech 1921–1923 byl dramaturgem i režisérem Vinohradského divadla. V letech 1925–1933 byl prvním předsedou československého odboru PEN klubu. Karel Čapek a jeho bratr Josef byli zhruba od roku 1925 aktéry pravidelného pátečního...

Více od autora