Václav Řezáč
Kluci, hurá za ním!

1966 | Státní nakladatelství dětské knihy

Knížka, kterou za chvilinku otevřete, je knížka docela zvláštní, v mnohém pozoruhodná. Především v tom, co postřehnete na první pohled: je to knížka dobrodružná, je to dokonce něco jako detektivka, i když v ni vůbec nevystupuje ani jeden detektiv a i když se všechna ta dobrodružství, o nichž se v ní dočtete, neodehráva…jí v nijak tajemných krajinách, dokonce ani v dalekých krajinách – ale, řekněme si to rovnou, přímo za humny, ba i na vsi , na Bakalářce, kde je tajemný zámeček s tajemnou zahradou a tajemným starým hlídačem, který se však pro naše tři kluky-hrdiny a detektivy Sirku, Valnohu a Zrzka promění záhy v děda Zachariáše, důvěrníka a rádce v klukovských záležitostech. Další pozoruhodnost je křišťálová koule, dárek od indického fakira a majetek děda Zachariáše, která pomůže našim detektivům najít zločince – vlastně… to je zase pozoruhodnost, kterou tentokrát možná na první pohled nepostřehnete, že totiž ten, kterého křišťálová koule pomohla dopadnout, byl i nebyl zločinec. Jak to s ním bylo doopravdy, to vám bohužel nemůžeme prozradit, protože potom byste už nemuseli vůbec knížku číst, všechno byste věděli předem – a to vám nemůžeme udělat, to bychom vás opravdu moc ošidili! Nijak vám však nezkazíme překvapení, když vás seznámíme alespoň letmo , – nikdo ho vlastně taky nijak jinak než letmo neznal, takže se nemusíte cítit ošizeni – s majitelem zámečku střeženého dědem Zachariášem, panem Dobešem, učencem, který jezdil po světě sem a tam, sbíral archeologické památky a do svého zámečku, proměněného v muzeum, zaskočil vždycky jen na skok a jednou si tím způsobil dost nepříjemnou chvilku… Stejně beze škody vám můžeme prozradit pozoruhodně shodné vlastnosti rodičů všech tří chlapců, kteří se všichni starali o jejich školní úlohy v nejnepříhodnější chvíli. Namítnete ovsem možná, že to není vlastnost pozoruhodná, nýbrž společná všem rodičům – nezbývá nám tedy než se vzdát a vyzvat vás, abyste rozevřeli knihu a seznámili se s dalšími pozoruhodnostmi, jimiž se příběh hemží, na vlastní oči. Knížka, kterou za chvilinku otevřete, je knížka docela zvláštní, v mnohém pozoruhodná. Především v tom, co postřehnete na první pohled: je to knížka dobrodružná, je to dokonce něco jako detektivka, i …když v ni vůbec nevystupuje ani jeden detektiv a i když se všechna ta dobrodružství, o nichž se v ní dočtete, neodehrávají v nijak tajemných krajinách, dokonce ani v dalekých krajinách – ale, řekněme si to rovnou, přímo za humny, ba i na vsi , na Bakalářce, kde je tajemný zámeček s tajemnou zahradou a tajemným starým hlídačem, který se však pro naše tři kluky-hrdiny a detektivy Sirku, Valnohu a Zrzka promění záhy v děda Zachariáše, důvěrníka a rádce v klukovských záležitostech. Další pozoruhodnost je křišťálová koule, dárek od indického fakira a majetek děda Zachariáše, která pomůže našim detektivům najít zločince – vlastně… to je zase pozoruhodnost, kterou tentokrát možná na první pohled nepostřehnete, že totiž ten, kterého křišťálová koule pomohla dopadnout, byl i nebyl zločinec. Jak to s ním bylo doopravdy, to vám bohužel nemůžeme prozradit, protože potom byste už nemuseli vůbec knížku číst, všechno byste věděli předem – a to vám nemůžeme udělat, to bychom vás opravdu moc ošidili! Nijak vám však nezkazíme překvapení, když vás seznámíme alespoň letmo , – nikdo ho vlastně taky nijak jinak než letmo neznal, takže se nemusíte cítit ošizeni – s majitelem zámečku střeženého dědem Zachariášem, panem Dobešem, učencem, který jezdil po světě sem a tam, sbíral archeologické památky a do svého zámečku, proměněného v muzeum, zaskočil vždycky jen na skok a jednou si tím způsobil dost nepříjemnou chvilku… Stejně beze škody vám můžeme prozradit pozoruhodně shodné vlastnosti rodičů všech tří chlapců, kteří se všichni starali o jejich školní úlohy v nejnepříhodnější chvíli. Namítnete ovsem možná, že to není vlastnost pozoruhodná, nýbrž společná všem rodičům – nezbývá nám tedy než se vzdát a vyzvat vás, abyste rozevřeli knihu a seznámili se s dalšími pozoruhodnostmi, jimiž se příběh hemží, na vlastní oči.

Stav

Dobrý

mírné oděrky, počmárané desky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, jen minimální oděrky
Vazba:	pevná
Počet stran:	115, [3]
Jazyk:	česky
Edice:	Klub mladých čtenářů
Vydání:	6. vyd., (v SNDK 3. vyd., v Klubu mladých čtenářů 1. vyd.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 3. 2024 13:45
Číslo položky:	806024

O autorovi

Václav Řezáč

Václav Řezáč, vlastním jménem Václav Voňavka , byl český spisovatel. Václav Řezáč, původním jménem Václav Voňavka se narodil v rodině drožkáře Josefa Voňavky a matky Marie, rozené Martínkové, později znovu provdané Hagelbauerové . Starší bratr Josef se narodil roku 1886. Vyrůstal ve staroměstské části Na Františku, otec mu zemřel, když mu byly tři roky. Matka pracovala jako pradlena a později domovnice. Znovu se provdala za strojníka Josefa Hagelbauera ; rodina se přestěhovala na Nové Město. Vztah Václava Řezáče s otcem byl nedobrý, nenávistný a promítl se i do jeho pozdější tvorby . Za první světové války byl nevlastní otec na frontě a rodina žila jen z příjmů matky - pradleny a domovnice. Václav Řezáč maturoval v roce 1919 na reálce v Ječné ulici, poté absolvoval abiturientský kurs a v letech 1920-1940 pracoval na Státním úřadu statistickém. V roce 1920 se tehdejší Václav Voňavka seznámil s Emou Řezáčovou , která tehdy pracovala jako redaktorka v nakladatelství Karel Šolc. V roce 1923 se s ní oženil a převzal její příjmení. V manželství se narodili synové Ivan a Tomáš . V letech 1924-1926 žili manželé Řezáčovi v Řevnicích, předtím i potom v Praze. V roce 1932 se přestěhovali do své nové funkcionalistické vily v komplexu Na Babě. Od dvacátých let přispíval Václav Řezáč z existenčních důvodů do českých periodik jako Lumír či Světozor. Ve třicátých letech 20. století se stal úspěšným spisovatelem, jeho Kluci, hurá za ním vycházely v roce 1933 na pokračování v příloze nedělních Lidových novin. Kritika jeho knihy přijímala příznivě. V období Protektorátu vydal svá vrcholná díla. Když v roce 1942 vyšla publikace Almanach české knihy, Lidové noviny jmenovaly Václava Řezáče na prvním místě mezi opomenutými členy „první gardy české literatury“. V ...

Více od autora