Václav Řezáč
Kluci, hurá za ním!

1961 | Státní nakladatelství dětské knihy

Příběh z doby předmnichovské republiky o klukovské trojici, které neznámý zloděj ukradl ze skrýše rádio. Příběh z doby předmnichovské republiky o klukovské trojici, které neznámý zloděj ukradl ze skrýše rádio.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

zašlé desky, odřené rohy

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)

Další varianty

Stav Dobrý zašlé desky, odřené rohy	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)	49 Kč
Stav Dobrý	Skladem na prodejně	49 Kč
Stav Dobrý neautorská dedikace	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, zašlé desky, odřené rohy
Vazba:	pevná
Počet stran:	124
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Čapek
Vydání:	5. vyd., v SNDK 2. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 12. 2022 10:14
Číslo položky:	459675

O autorovi

Václav Řezáč

Václav Řezáč, vlastním jménem Václav Voňavka , byl český spisovatel. Václav Řezáč, původním jménem Václav Voňavka se narodil v rodině drožkáře Josefa Voňavky a matky Marie, rozené Martínkové, později znovu provdané Hagelbauerové . Starší bratr Josef se narodil roku 1886. Vyrůstal ve staroměstské části Na Františku, otec mu zemřel, když mu byly tři roky. Matka pracovala jako pradlena a později domovnice. Znovu se provdala za strojníka Josefa Hagelbauera ; rodina se přestěhovala na Nové Město. Vztah Václava Řezáče s otcem byl nedobrý, nenávistný a promítl se i do jeho pozdější tvorby . Za první světové války byl nevlastní otec na frontě a rodina žila jen z příjmů matky - pradleny a domovnice. Václav Řezáč maturoval v roce 1919 na reálce v Ječné ulici, poté absolvoval abiturientský kurs a v letech 1920-1940 pracoval na Státním úřadu statistickém. V roce 1920 se tehdejší Václav Voňavka seznámil s Emou Řezáčovou , která tehdy pracovala jako redaktorka v nakladatelství Karel Šolc. V roce 1923 se s ní oženil a převzal její příjmení. V manželství se narodili synové Ivan a Tomáš . V letech 1924-1926 žili manželé Řezáčovi v Řevnicích, předtím i potom v Praze. V roce 1932 se přestěhovali do své nové funkcionalistické vily v komplexu Na Babě. Od dvacátých let přispíval Václav Řezáč z existenčních důvodů do českých periodik jako Lumír či Světozor. Ve třicátých letech 20. století se stal úspěšným spisovatelem, jeho Kluci, hurá za ním vycházely v roce 1933 na pokračování v příloze nedělních Lidových novin. Kritika jeho knihy přijímala příznivě. V období Protektorátu vydal svá vrcholná díla. Když v roce 1942 vyšla publikace Almanach české knihy, Lidové noviny jmenovaly Václava Řezáče na prvním místě mezi opomenutými členy „první gardy české literatury“. V ...

Více od autora