Viktor Nekrasov
Kira Georgijevna

1962 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Novela, psychologicky i citově složitý příběh stárnoucí ženy, sochařky, která se citově dost nevyžila v manželství s mužem o dvacet let starším, významným malířem. Ve chvíli, kdy v ní nezadržitelně roste milostná náklonnost k muži o dvacet let mladšímu se shledá se svou dosud nezapomenutou první láskou. Příkré citové i… mravní konflikty, v nichž se tak octne, řeší nakonec smírně, rezignací. Novela, psychologicky i citově složitý příběh stárnoucí ženy, sochařky, která se citově dost nevyžila v manželství s mužem o dvacet let starším, významným malířem. Ve chvíli, kdy v ní nezadržitelně ro…ste milostná náklonnost k muži o dvacet let mladšímu se shledá se svou dosud nezapomenutou první láskou. Příkré citové i mravní konflikty, v nichž se tak octne, řeší nakonec smírně, rezignací.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehké oděrky na obálce

Skladem pro e-shop Odešleme do 20. 7. 2026

Další varianty

	Stav Dobrý lehké oděrky na obálce	Skladem pro e-shop Odešleme do 20. 7. 2026
	Stav Dobrý vazba prasklá	Skladem pro e-shop Odešleme do 20. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý, lehké oděrky na obálce
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	152
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 4. 2026 14:1
Číslo položky:	1722761

O autorovi

Viktor Nekrasov

Viktor Platonovič Někrasov, rusky Виктор Платонович Некрасов byl ruský spisovatel, který se stal představitelem sovětské literatury po druhé světové válce. Narodil se v rodině kyjevského lékaře. V roce 1936 ukončil studia architektury. V letech 1937—1941 byl hercem a divadelním výtvarníkem v různých sovětských městech. Po napadení Sovětského svazu Německem byl od srpna 1941 nasazen jako plukovní inženýr a zástupce velitele ženijního praporu. Zúčastnil se bojů u Charkova a Stalingradu. Za obranu Stalingradu i během dalších bojů byl celkem třikrát vyznamenán. Na začátku roku 1945 byl v Polsku raněn a demobilizován. Do komunistické strany - VKS vstoupil v roce 1944, v roce 1973 z ní byl vyloučen. První slávu si získal dílem Ve stalingradských zákopech, které vyšlo v roce 1946 a bylo jednou z prvních knih popisujících válku, pokud to doba umožnila, pravdivě. V roce 1959 poprvé otiskl svůj nesouhlas s tím, že na místě hromadné vraždy Židů a dalších občanů SSSR v Babím Jaru u Kyjeva měl být vybudován fotbalový stadion. V roce 1966 vystoupil veřejně k 25. výročí těchto událostí. Někrasova poté začali obviňovat z organizace masových sionistických shromáždění. Nikita Sergejevič Chruščov měl prohlásit: To, že nakonec byl památník v Babím Jaru v roce 1976 vybudován, je též zásluha Viktora Někrasova. V letech 1957—1962 mu bylo umožněno navštívit několik kapitalistických států. Jeho cestopisné dojmy byly kritizovány za poklonkování Západu. V roce 1966 spolupodepsal Někrasov dopis pětadvaceti pracovníků vědy a kultury Brežněvovi, ve kterém podepsaní nesouhlasili se Stalinovou rehabilitací. Poslední kniha, která byla Někrasovovi v Sovětském svazu vydána byla v roce 1971 V životě a dopisech . Zákaz tisku dalších knih nebyl oficiálně vysloven, jeho dříve vydané knihy však začaly mizet z knihoven. Pro liberální postoje obdržel v roce 1969 stranickou důtku a v roce 1973 b...

Více od autora