Jan Šibík
Kdyby všechny slzy světa

1998 | Nakladatelství Knihcentrum

Všechno mělo být báječné. Před lety se rozpadla opona, o které kdysi jeden chytrý, tlustý pán řekl: "Je železná!" Pán se jmenoval Churchill, ale o něm ta kniha není.
Když se opona rozbila, lidé věřili, a bylo jich hodně, že bude lip, protože v dalekých krajích nezačne už nikdo válčit na jedné straně v zájmu Rusů, k…teří by chtěli řídit svět, a na druhé straně v barvách velmoci, které jim v tom brání. Věřili, že na východ od zničené opony bude v Evropě klid a přijdou blahobytné časy.
Skutečnost je často horší než víra. Ve zmatcích začaly téct slzy, stará nenávist uměla překonat věky a bezradnost dovedla být zlá stejně jako beznaděj.
Že právě vy jste v pohodě?
Proč ne, vždyť je to dobře! Jen, probůh, nezapomeňte, že patříte, tak jako každý, k době, co umí být nejen laskavá, ale taky drsná a zubatá jak pila. Léta řečená devadesátá zažila hodně slzavých příběhů a měli byste o tom vědět. Abyste byli smutní? Ne, jen kvůli tomu, abyste znali pravdu. A mysleli možná i na to, že kdyby měly téct opravdu všechny slzy světa, stál by někdo opodál fotograf Jan Šibík. Měl s sebou své aparáty a dokázal by riskovat život, aby vám o tom vyprávěl v obrazech. Všechno mělo být báječné. Před lety se rozpadla opona, o které kdysi jeden chytrý, tlustý pán řekl: "Je železná!" Pán se jmenoval Churchill, ale o něm ta kniha není.
Když se opona rozbila, lidé vě…řili, a bylo jich hodně, že bude lip, protože v dalekých krajích nezačne už nikdo válčit na jedné straně v zájmu Rusů, kteří by chtěli řídit svět, a na druhé straně v barvách velmoci, které jim v tom brání. Věřili, že na východ od zničené opony bude v Evropě klid a přijdou blahobytné časy.
Skutečnost je často horší než víra. Ve zmatcích začaly téct slzy, stará nenávist uměla překonat věky a bezradnost dovedla být zlá stejně jako beznaděj.
Že právě vy jste v pohodě?
Proč ne, vždyť je to dobře! Jen, probůh, nezapomeňte, že patříte, tak jako každý, k době, co umí být nejen laskavá, ale taky drsná a zubatá jak pila. Léta řečená devadesátá zažila hodně slzavých příběhů a měli byste o tom vědět. Abyste byli smutní? Ne, jen kvůli tomu, abyste znali pravdu. A mysleli možná i na to, že kdyby měly téct opravdu všechny slzy světa, stál by někdo opodál fotograf Jan Šibík. Měl s sebou své aparáty a dokázal by riskovat život, aby vám o tom vyprávěl v obrazech.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, lehce natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	149 Kč
	Stav Dobrý až velmi dobrý, lehce natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	119 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, lehce natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	[132]
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086054705
ISBN:	9788086054704
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Planeta
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 7. 2025 12:3
Číslo položky:	1312315

O autorovi

Jan Šibík

Jan Šibík je český fotoreportér. Dlouhou dobu pracoval pro časopis Reflex. Je známý svými fotografiemi z válečných konfliktů. Je držitelem třetího místa v kategorii Sportovní příběhy v soutěži World Press Photo, dvakrát byl hodnocen hlavní cenou v soutěži Czech Press Photo, je laureátem hlavní ceny Golden Prisma Award a také obdržel od města Plzeň Cenu 1. června, která bývá udělována za šíření myšlenek demokracie a obhajobu lidských práv. Jan Šibík byl fotoreportérem a hlavním fotografem pro český časopis Reflex od roku 1993. Během svého působení podnikl přes dvě stě cest do všech koutů světa. Fotografoval konec komunismu v Evropě, pád berlínské zdi, sametovou revoluci v Československu i krvavý zánik Ceauşescova režimu v Rumunsku. Byl svědkem masakrů v Sieře Leone a Libérii, hladomoru v Súdánu, Somálsku a Etiopii. Zažil následky zemětřesení v Arménii i Turecku, exodus iráckých Kurdů do Íránu. Zaznamenal války v Afghánistánu, Chorvatsku, Bosně, Kosovu, v gruzínské Abcházii, Čečensku, ázerbájdžánském Náhorním Karabachu, Jihoafrické republice a Iráku. Genocidu ve Rwandě, uprchlické tábory v Tanzanii, Súdánu, Haiti, Angole a Somálsku. V posledních letech se Jan Šibík zaměřil na konflikt v Palestině. Během celého roku 2004 fotil epidemii AIDS na Ukrajině. V roce 2005 zaznamenal děsivé následky přívalové vlny na Srí Lance, bizarní poměry v komunistické Severní Koreji, pohřeb papeže Jana Pavla II. ve Vatikánu i Jásira Arafáta v Ramalláhu, odchod izraelských osadníků z pásma Gazy a následky hurikánu Katrina v New Orleansu. Ve svých fotografických začátcích nosil fotoaparát neustále s sebou a dělal náhodné jednotlivé snímky. Snažil se najít téma, které by kompletoval do celku. V té době byl fotbalovým fanouškem a začal propojovat obě záliby - fotografoval divácké potyčky. Během své kariéry dostal nabídku na spolupráci s americkou agenturou AP, která mu nabízela mnohem větší rozpočet než měl dosud a lépe by se postarala o jeho bez...

Více od autora