Jaroslav Jelínek
Kauza Orlík

Jaroslav Jelínek

Jaroslav Jelínek byl novinář. V období mezi dvěma světovými válkami pracoval jako parlamentní zpravodaj slovenských Robotnických novin a plzeňské Nové doby. V letech 1924 až 1938 působil jako redaktor Nové svobody a také jako spolupracovník Práva lidu a deníku Československá republika. Vystupoval jako publicistický mluvčí tradiční sociální demokracie, zejména jejího národně orientovaného proudu. Mezi jeho přátele patřili: Gustav Habrman, František Soukup, Rudolf Bechyně, Antonín Hampl, Ivan Dérer a další. Jaroslav Jelínek propagoval česko – slovenskou vzájemnost, angažoval se jako osvětový a kulturní pracovník a aktivista Dělnické akademie. Od roku 1930 byl tajemníkem Sboru pro zřízení druhého Národního divadla. To on inicioval vydání osmidílných Dějin Národního divadla . Brzy po 15. březnu 1939 založil historik dr. František Bauer novinářskou odbojovou skupinu . V této ilegální skupině jej zastupoval spisovatel Vladimír Sís. Skupina byla napojena na Politické ústředí . a ÚVOD. Nejužšími členy této novinářské odbojové skupiny byli a Jaroslava Jelínka také Václav König, Antonín Pešl, Rostislav Korčák, Josef Řezníček z Olomouce a také sociálnědemokratický politik – redaktor Bohumil Laušman. Spolu s historikem dr. Františkem Bauerem; redaktorem České tiskové kanceláře a překladatelem z ruštiny Václavem Königem; českým novinářem a publicistou Antonínem Pešlem a novinářem Dr. Miloslavem Kohákem přispíval Jaroslav Jelínek do ilegálního časopisu Český kurýr. Časopis byl vydáván odbojovou skupinou vedenou Rostislavem Korčákem a Ing. Miroslavem Satranem. Na sklonku druhé světové války – v době od března 1945 do května 1945 byl Jaroslav Jelínek vězněn v Praze na Pankráci. Věznění i válku sice přežil, ale po půl roce od jejího skončení zemřel v Praze v lednu 1946 na rakovinu. Torzo jeho mem...