Jaroslav Seifert: Karlův most ve fotografii

Jaroslav Seifert, Emanuel Poche, Josef Sudek
Karlův most ve fotografii

1961 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Autor seznamuje čtenáře s dějinami této gotické památky. Kniha může sloužit jako průvodce při procházce po Karlově mostě. Popisuje věže na obou stranách mostu, jejich výzdobu, zajímavosti a pohnuté osudy. Výzdoba památek má funkci reprezentativní a duchovní. Jednotlivé kapitoly seznamují s méně známými symboly, obsahuj…í magická data, astrologické zajímavosti, znaky a nápisy. Vysvětlují hvězdný symbolismus v nejvýznamnějších okamžicích Karlovy vlády a ve své době důležitou symboliku magického spojení mezi Prahou, Obnoveným Římem a "Nebeským Jeruzalemem". Stavba mostu spojující vltavské břehy symbolizuje i skryté skutečnosti karolinského okultního plánu města, které bylo ve druhé polovině 14. století budováno jako moderní říšská metropole. Z pozdější doby můžeme sledovat pozůstatky vlivu jezuitů a protireformace. V knize je podrobný výčet soch světců na mostě, základní informace o jejich životě a sochách samotných. Text přináší také informace o tajemství konzolových plastik. V neposlední řadě je zachycena ve stavbě mostu osobnost stavitele Petra Parléře. Průvodce obsahuje bohatou barevnou fotografickou a obrázkovou dokumentaci, která zahrnuje i ty části původní výzdoby Karlova mostu, které se na samotné stavbě dnes již nenacházejí, život a umění na Karlově mostě v současnosti a srovnání s některými historickými mosty v jiných zemích. V závěru knihy je seznam literatury a rejstřík. Autor seznamuje čtenáře s dějinami této gotické památky. Kniha může sloužit jako průvodce při procházce po Karlově mostě. Popisuje věže na obou stranách mostu, jejich výzdobu, zajímavosti a pohnuté os…udy. Výzdoba památek má funkci reprezentativní a duchovní. Jednotlivé kapitoly seznamují s méně známými symboly, obsahují magická data, astrologické zajímavosti, znaky a nápisy. Vysvětlují hvězdný symbolismus v nejvýznamnějších okamžicích Karlovy vlády a ve své době důležitou symboliku magického spojení mezi Prahou, Obnoveným Římem a "Nebeským Jeruzalemem". Stavba mostu spojující vltavské břehy symbolizuje i skryté skutečnosti karolinského okultního plánu města, které bylo ve druhé polovině 14. století budováno jako moderní říšská metropole. Z pozdější doby můžeme sledovat pozůstatky vlivu jezuitů a protireformace. V knize je podrobný výčet soch světců na mostě, základní informace o jejich životě a sochách samotných. Text přináší také informace o tajemství konzolových plastik. V neposlední řadě je zachycena ve stavbě mostu osobnost stavitele Petra Parléře. Průvodce obsahuje bohatou barevnou fotografickou a obrázkovou dokumentaci, která zahrnuje i ty části původní výzdoby Karlova mostu, které se na samotné stavbě dnes již nenacházejí, život a umění na Karlově mostě v současnosti a srovnání s některými historickými mosty v jiných zemích. V závěru knihy je seznam literatury a rejstřík.

Stav

Dobrý

bez obálky, desky s flíčky, neautorská dedikace

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky, neautorská dedikace, desky s flíčky
Vazba:	pevná
Počet stran:	43 s., 160 s. obr. příl
Jazyk:	česky
Edice:	13. svazek ed. 13. svazek ed. Pragensie a památky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 2. 2025 13:48
Číslo položky:	1140232

O autorech

Jaroslav Seifert

Jaroslav Seifert byl český básník, spisovatel, novinář a překladatel. Patřil mezi členy hnutí Devětsil, stál na počátku českého uměleckého směru poetismu. Je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu , kterou získal za „poezii, která svěží smyslovostí a mimořádnou vynalézavostí podává osvobozující obraz lidské nezdolnosti a mnohotvárnosti“. Navzdory komplikovaným vztahům s komunistickou mocí obdržel titul národního umělce. Patřil k prvním signatářům Charty 77. Narodil se do chudých poměrů v dnešní Bořivojově ulici čp. 816/104 na Žižkově, dnes Praha 3, a byl pokřtěn 5. října jako Jaroslav Václav. Na rodném domě je umístěna pamětní deska. Jeho otec, původně úředník, pak nepříliš úspěšný obchodník s obrazy a rámy a později dělník, byl „uvědomělým socialistou“, zatímco matka byla zbožná katolička. Seifert se o tom později vyjádřil: „Tyto protiklady mi také trochu zůstaly – v životě i v poezii.“ Během jeho dětství se rodina několikrát stěhovala po různých, vesměs nuzných, podnájmech v rámci Žižkova. Svá středoškolská studia si Seifert odbýval nejprve na c. k. vyšším gymnáziu na Žižkově v Kubelíkově ulici . Přestože patřil k bystrým žákům, svá studia nedokončil pro mnoho neomluvených hodin, které trávil vesměs touláním se po Praze, účastí na dělnických demonstracích a horlivou četbou. Od roku 1919 mu začínaly vycházet první básně v různých časopisech a novinách, např. pod patronací Josefa Hory v Právu lidu. Jeho první básnická sbírka, Město v slzách, byla vydána v roce 1921. V témže roce dvacetiletý Seifert vstoupil do právě založené Komunistické strany Československa a stal se pravidelným přispěvatelem jejího nově založeného listu Rudé právo, jímž byl až do roku 19...

Více od autora

Emanuel Poche

Emanuel Jan Karel Josef Maria Poche byl český historik umění, autor řady odborných a populárních publikací. Narodil se na pražském předměstí Smíchově čp. 1023, tedy na pražském předměstí čerstvě povýšeném na město, jako jediný syn poštovního úředníka, vrchního poštovního rady Josefa Pocheho a jeho ženy Heleny, rozené Tužilové. Byl vnukem c. k. vrchního horního rady a účetního v Příbrami Emanuela Pocheho a pravnukem lesního v Drahoňově Újezdě Ignáce Pocheho. V letech 1922–1927 vystudoval historii a dějiny umění na filosofické fakultě Univerzity Karlovy u profesorů Vojtěcha Birnbauma a Karla Chytila. Profesoru Vojtěchu Birnbaumovi poté dělal asistenta . Po roce 1928 pracoval jako úředník Státního fotoměřického ústavu při dokumentaci architektonických památek v Čechách. Od roku 1933 pracoval v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, v letech 1948–1959 byl jeho ředitelem. Roku 1959 byl jako nestraník z politických důvodů sesazen, křivě obviněn z přečinů a odsouzen. V letech 1961–1979 pracoval jako vedoucí vědecký pracovník v Ústavu teorie a dějin umění Československé akademie věd. Věnoval se zejména uměleckým památkám Prahy, baroknímu sochařství a uměleckému řemeslu. Byl vědeckým redaktorem edice Umělecké památky Čech v Pražském nakladatelství Václava Poláčka. Byl dlouholetým členem a 1946–1950 předsedou Klubu Za starou Prahu, redaktorem Věstníku pro ochranu památek , redaktorem Ročenky kruhu pro pěstování dějin umění , spolupracovníkem Ottova slovníku naučného nové doby, členem redakční rady časopisů Ochrana památek a Umění . Jeho první manželkou byla vnučka presidenta Tomáše Garriguea Masaryka Herberta Masaryková, s níž měl dceru Charlottu , provdanou za hudebního skladatele Petra Kotíka, která emigrova...

Více od autora