Karel Boromejský Mádl
Karel B. Mádl : výbor z kritických projevů a krátkých spisů

1959 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Výbor z díla význačného českého historika umění a kritika, vydávaný ke 100. výročí jeho narození, obsahuje některé z nejzávažnějších jeho prací věnovaných základním otázkám umělecké tvorby. Zařazeny jsou i četnéstatizachycujícívneobyčejné šíři vývoj evropského i českého výtvarného umění od 80. let minulého století do d…oby první světové války. Výbor z díla význačného českého historika umění a kritika, vydávaný ke 100. výročí jeho narození, obsahuje některé z nejzávažnějších jeho prací věnovaných základním otázkám umělecké tvorby. Zařazeny j…sou i četnéstatizachycujícívneobyčejné šíři vývoj evropského i českého výtvarného umění od 80. let minulého století do doby první světové války.

Stav

Dobrý

natržená obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	588 , 60 obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	11. svazek ed. 11. svazek ed. Teorie a kritika
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 10. 2023 11:53
Číslo položky:	656875

O autorovi

Karel Boromejský Mádl

Karel Boromejský Mádl byl český historik a kritik umění, profesor na Umělecko-průmyslové škole v Praze. Patřil k předním kritikům generace 90. let 19. století. Mádl absolvoval reálku v Praze, v letech 1879-1880 nastoupil vojenskou službu jako jednoroční dobrovolník, v letech 1880–83 žil ve Vídni, kde se nejprve dal zapsat na vysokou školu technickou, ale také navštěvoval uměleckohistorické přednášky a semináře profesorů R. Eitelbergera von Edelberg a M. Thausinga v Rakouském muzeu pro umění a průmysl a Albertině. Není doloženo, že by byl řádným studentem univerzity. Ve Vídni pravděpodobně poznal i zakladatele vídeňské uměleckohistorické školy Franze Wickhoffa a prvního ředitele pražské Uměleckoprůmyslové školy Františka Schmoranze. V letech 1883 a 1884 navštívil Mnichov a Paříž, po roce 1884 pobýval ve Vídni. Od roku 1886 spolupracoval s nově založenou Galerií Ruch. Od roku 1888 byl spolupracovníkem redakce Ottova slovníku naučného. Podnikl četné studijní cesty do Rakouska, Německa, Francie, Itálie, Belgie, Holandska, Jugoslávie a dalších zemí. Ještě ve Vídni Mádl psal o potřebě založit uměleckoprůmyslovou školu v Praze a krátce po jejím vzniku se stal roku 1886 docentem textilního umění a tajemníkem školy. Dějiny umění v té době přednášel na UPŠ Otakar Hostinský, který roku 1894 přešel na Univerzitu. Mádl se stal jeho nástupcem, byl jmenován profesorem a zároveň správcem knihovny. Na UPŠ přestal působit za války a v dalších letech se věnoval odborné uměleckohistorické práci. Od roku 1887 psal do Zlaté Prahy stati o památkách, spřátelil se s rodinou nakladatele Jana Otty, s jehož dcerou Marií Annou se roku 1910 ve svých 51 letech oženil, manželství bylo bezdětné. Roku 1917 byl jmenován vládním radou a od roku 1918 zastával funkci místopředsedy kuratoria Moderní galerie a člena komise pro navrácení bohemik z ciziny. Byl členem Umělecké besedy, Společnosti Národního divadla, Archeologick...

Více od autora